�l�nek ze serveru Cukr��.cz (www.cukrar.cz)


V�echna pr�va vyhrazena (c) 2001 V�trn�k, s.r.o.
Upozorn�n�: Doslovn� ani ��ste�n� p�eb�r�n� tohoto materi�lu nen� povoleno bez p�edchoz�ho p�semn�ho svolen� spol. V�trn�k, s.r.o.
Takto vyti�t�n� str�nka nen� dokladem shody vyti�t�n�ho textu se skute�n�m �l�nkem a jako takov� nem��e ani b�t pou�ita.


Drahomra ujanov - vizovick peivo / -1.

Autor: Ji V. ez
Datum vyd�n�: 12.09.2018
URL: http://www.cukrar.cz/show.asp?id=3395

Tento druh peiva vznikl v pekask rodin manel Lutonskch, kte sv vrobky vozili na rzn trhy. Je mon ci, e se jednalo o prkopnky umleck pekainy.

 

V dnešním reportáním medailonku osobností se nám pedstaví výtvarnice, která pouívá ve své tvorb mén obvyklý surovinový podklad, kterým je vizovické peivo. Její zpsob provedení výtvarných námt je striktn osobitý, zaloený na oduševnlém vnímání svta a penášení tchto emoních vjem do vyjádení pedstavy ideálu ve stetu poznatk ivotních kontrast.
Aktérkou námtu je Drahomíra Šujanová, která v protikladu k hodnotám jejích výrobk je veejnosti málo známá, z dvod obsaených v kapitolách jejího ivotního píbhu.

Co je to vizovické peivo?

Tento druh peiva vznikl v pekaské rodin manel Lutonských, kteí své výrobky vozili na rzné trhy. Je moné íci, e se jednalo o prkopníky umlecké pekainy. Problém spoíval v tom, e v pípravné fázi mly navrené motivy odpovídající kontury. Avšak peením se pvodní vizá výrobku odlišovala od nakreslené podoby.
Zmnou technologie výroby se podailo zachovat pvodní rys zámru, ale peivo nebylo poivatelné. Zapracoval nekompromisní zákon nco za nco.
Peivo tak nabylo charakteru dekorativního výrobku a to takovým zpsobem, e jeho pvab pedil chuový orgán a bylo velice prodejné.
Lutonští vyváeli své produkty do Vídn a na rozšíené výrob se uivila spousta lidí.
Vizovické peivo je dekorativní peivo, jeho dvodem zhotovení je dekoraní úel.
Základem je mouka. Pvodní technologie spoívala ve výbru té úpln nejhorší mouky, která zstala v truhlách zcela na spodu. Drahomíra pouívá typ T650. Pokud by chtl nkdo docílit absolutního maxima, doporuuje výtvarnice vytvoit sms jí pouívaného typu s itnou moukou, aby se tímto úkonem docílilo vysokého obsahu lepku, který psobí jako pojidlo.
Další pímsí je voda. To je, co se týe surovinového sloení vše.
„Pomr nelze pesn definovat, protoe kadá mouka si vezme jiný pomr vody,“ reaguje na otázku mouných podíl Drahomíra, s dodatkem významu kvality mouky, doby uplynulé od jejího semletí a obsahu vody.
Orientaním poznatkem vhodnosti zpracování mouky je tuhost tsta za stavu kdy se nelepí a zárove se nesmí v opaku vyznaovat tvrdostí neumoující modelovací manipulaci.
Tento stav je ovšem promnlivý, kdy tsto postupem doby ztrácí díve docíleného optima tuhosti a je poteba jej po pl, i jedné hodin trochu dohusovat. Ideální je jeho zpracování den, i alespo pl dne pedem, s tím, e alespo hodinu ped zapoetím pracovního úkonu tsto dkladn prohnteme, abychom docílili co nejvtšího úniku vzduchu, který by ve finálním výrobku psobil kontraproduktivn.
Teplota okolního prostedí není a tak rozhodující, protoe zpracování tsta probíhá celkem rychle. V pípad poteby uchování tsta, je nutné jej uloit do ledniky,  protoe tsto v tomto stavu je stále ve kvasném procesu.
Drahomíra doporuuje provedení pípravy tsta radji den dopedu, protoe celkový proces od pípravy tsta, pes modelá a sušení  a po závrené provedení výrobku, obnáší uritý asový prostor. Proto je celý tvrí proces vhodnjší rozdlit alespo na dv etapy, v nich ta prvá  tvoí pípravu tsta.
Poté  ji probíhá vlastní tvrí úkon, kdy je nutné jednotlivé spoje navlhit kvli ulehení spojení.
Po dokonení výtvarného motivu se nechá polotovar na povrchu zaschnout a nate za pomocí šteteku rozšlehaným vajíkem. V samotném sledu práce kianovické výtvarnice natírací úkon probíhá tak, e kdy vytváí soubor nkolika výrobk, které v konené podob vytváí celek, me po dokonení posledního výrobku zaít natírat prvn zhotovený kus jako první, protoe zaschnutí je ve své podstat pomrn rychlý úkon.
Peící proces má své specifikum a je rozloen na teplotní etapy.
Mnohé asopisy uvádí zpsob peení pi 250 °C na jeden zátah. To ovšem pi snaze o kvalitní zpracování tohoto druhu tsta nelze docílit, nebo by za tchto okolností došlo k jeho nabobtnání a roztrhání.
Je zapotebí mu vnovat velkou pozornost. Teplota se prbn zvyšuje, aby byl dostatek asu k úniku páry.
Drahomíra zaíná na 50 °C a po hodin a dvou zvyšuje prbn teplotu a se dostane k hodnot 100 °C u které zstává po dobu dvou hodin aby došlo k absolutnímu prosušení. Dokonení probíhá pi teplot 120 °C.
I tato hodnota je promnlivá podle úmyslu jakého odstínu výrobku se hodlá dosáhnout. Platí zásada, e ím se chce dosáhnout tmavjšího zbarvení, pidává se o to více teploty. Dalším urujícím teplotním faktorem je výška tsta, pípadná skladba jednotlivých spletenc. Ve své podstat lze íci, e pi závreném procesu tvorby tsta se nejedná o jeho peení, ale spíše sušení. Dokonovací fáze je, jak vidno, skutenou alchymií a záleí na intuici a zkušenostech dotyného tvrce, jak dokáe tstu vnutit prostednictvím uvedených zásah svou pedstavu o jeho podob.

To je ovšem pouhý základ. Vizá vizovického peiva tvoí výtvarná schopnost toho, kdo jej vytváí, a zde ji neplatí ádný recept, ale vše se odvíjí od vrozené schopnosti ke tvorb tohoto druhu innosti, skryté v jednom slov talent. Avšak ani výtvarné nadání není samospasitelným prostedkem k docílení psobivého díla. Toho se dosahuje v spojitosti se zmínným boím darem pes mnohoetné poznatky a dlouhodobou prpravu ve spojitosti s píslovenou mravení pílí.

Drahomíra Šujanová – na poátku všeho byla hraka

Na poátku všeho byla hraka a tento dtský pracovní nástroj malou Drahušku okouzlil jako všechny její vrstevníky. S tím rozdílem, e naprostá vtšina z nich se s pibývajícími léty peorientovala na jiné zábavní pomcky, kdeto Draha zstala u pvodního hracího náadí i v dob dospívání. Hned v úvodu musím vysvtlit, e se nejednalo o opodný vývoj, nebo ji dospívající slena k hrakám piadila svoji pedstavu rzných vizáí tchto nezbytných plyšových, umlohmotných a kdoví jakých ješt kamarád tch nejmenších capart. A tato umlecká pedstava pivedla absolventku základní školy k úmyslu stát se návrhákou dtských hraek.
Písloví, e lovk míní a Pánbh, v tomto pípad nedostatek konexí, mní, došlo ke svému uplatnní a Draha se ji ve vku perodu dívky v enu zaala uit, e bez známostí nejdál nedojdeš. Dlat nco co nás píliš nebaví je moné taky, ale nkde se to projeví. V pípad Drahy Šujanové nezbývalo nic jiného ne pijmout náhradní variantu volby studia, kterou bylo absolvování Hotelové školy ve Velkém Meziíí.
Prvé dva roky byly utrpením, ale postupem asu poala dívina rozum bráti a zaalo jí docházet, e ivot není to co chceme, ale to co máme, a e je nutno nebo alespo mono stavt i na tom, co tedy v tomto pípad máme. Poslední zvonní v podob závreného roku, zaala Draha svt a i tím své studium vidt ji pohledem realistky a její výtvarný talent se promítnul do cukrainy. Jenome umlci jsou proslulí svým vidním vci a neradi svoji vizi mní. Drahomíra nebyla v tomto pípad výjimkou a konflikt s vyuující, která udílela pokyny, co bude pro Drahu k maturitní zkoušce nejvhodnjší, skonil srákou. Tch dvou. Kdy dva tlaí stejn, nevyhraje jeden na celé áe a výslednice sil je nkde uprosted. Studentka protlaila jako maturitní téma vizovické peivo.

Emoce pedí sílu proudu dravé eky

Drahomíra bydlí i pochází z Kianovic nedaleko Slavkova u Brna, proslulého kdysi velkou bitvou tí císa. V této ddin se té nacházela jedna paní, která se vizovickým peivem zabývala.
Ta dokázala v Drahomíe navázat na umlecký podnt, který v ní navodila její babika, kdy ji jako malé dvátko podncovala ve vytváení rzných námt z plastelíny.
Dalším silným emotivním nábojem pro vytíbení Draina vjemu byl vesnický zpsob ivota, který vidla kolem sebe. Drbe na dvorku, povoz taený komi, zvíata, stromy, vci a ivot v pírod. A ješt nco. Kroje. Drahomíina babika pocházela od Kyjova, kde se kroje dodnes nosí a práv z této oblasti patí folklórní odv k jednomu z nejkrásnjších.
A babika byla dslednou nositelkou slovácké odvní tradice a duší folklórního dní v Kianovicích. ehlila a vyspravovala ošacení, oblékala stárky, tu radou, tam piloenou rukou udrovala ohe osobitého stylu nenapodobitelné kultury jihovýchodní výspy naší vlasti. A malá Draha mohla na krojích oi nechat. Pitahovaly jí pestré ornamenty výšivek, zdobení a barevnost šatu. A co teprve, kdy celé té nádhee se vdechl ivot v podob taneního reje, to teprve malé Drahuši a zrak pecházel.
Kombinace dívího smyslu pro parádu, vnímavost citlivé umlecké duše a atmosféra osobitého ivota v jeho podrí se Drahomíra pímo nacházela, navíc podtrena babiiným kouzlem, vyprávním a peením perníku, nemohla v malém vnoueti nezanechat v pohledu na svt hlubokou rýhu.

Ve vku šesti rok zavádí maminka Drahu do "lidušky" (lidová škola umní). Drahomíra si dodnes doslovn pamatuje matkou vyený výrok, kterým zdvodovala svoji pítomnost v základní umlecké škole: "Mn se zdá, e holka pkn maluje, tak já bych ji k vám sem dala".
A svou dceru poastovala výrokem: "To je tvj velký krok do ivota, tak si toho hle.“
Rozmanitost výuky v podob rzných technik, modelování z hlíny, šití, to vše dokázalo rozšíit výtvarný obzor a dovést rukodlnou techniku v tomto vku do maxima moného.
A paní uitelka v "lidušce" zeteln vidla, e v Drain výtvarném talentu je prvek, mohoucí být vdím initelem budoucí profesionální dráhy.
ízení osudu však usoudilo jinak a Drahomíra Šujanová nakonec nastoupí na obor, který je na míle vzdálen humnm rodného domu, kde se po léta utváel cit pro specifickou výtvarnou innost. Ale tornu v ní má ukrytu maršálskou hl v podob umu vizovického peiva stále nosí pi sob. A teprve a po létech ji tento ánr pedstaví ve velkém svtle v kruzích bílého emesla.
Drahomíra Šujanová se soutí zúastovala spíše sporadicky. Pokud se ale její výrobky ocitly na soutním pódiu, nestalo se ani jednou, e by nebyly ohodnoceny njakou pední cenou. Její první vystoupení se odehrálo na posledním GastroPragu s výsledkem 1. a 2. místa. Celková prvenství ve své kategorii si Drahomíra odváela i z nkolika soutí v Rakousku. V roce 1998 odjídí z kromíského eského cukráe–Orion Cupu jako vítzka seniorské kategorie a to v cukráské kategorii. Tch soutí bylo více a pokadé si mimoádná umlkyn odváí ocenní za njaké celkové pední umístní.
Drahomíra své umlecké sklony nezape i ve svých zálibách. Má v oblib inoherní divadelní scénu, kdy se tento sklon objevil ve vedení  místního  divadelní krouku s dtmi. Nacviovala ( a stále nacviuje) písniky a scénky v kianovickém sdruení vících, kde navíc aktivn psobí v místním kostele v úloze lektorky. Romanticky ladný nástroj jejího nitra rozeznívá zájem o pedešlé doby etbou historických román. V souasnosti pracuje na kianovické škole jako uitelka na prvním stupni místní základní  školy.


Vytisknuto dne 28.03.2024 ze serveru
Cukr��.cz (www.cukrar.cz)
Konec �l�nku