�l�nek ze serveru Cukr��.cz (www.cukrar.cz)


V�echna pr�va vyhrazena (c) 2001 V�trn�k, s.r.o.
Upozorn�n�: Doslovn� ani ��ste�n� p�eb�r�n� tohoto materi�lu nen� povoleno bez p�edchoz�ho p�semn�ho svolen� spol. V�trn�k, s.r.o.
Takto vyti�t�n� str�nka nen� dokladem shody vyti�t�n�ho textu se skute�n�m �l�nkem a jako takov� nem��e ani b�t pou�ita.


I sladkosti mají své sváteèní dny

Autor: Tomáš Sedláèek
Datum vyd�n�: 30.07.2018
URL: http://www.cukrar.cz/show.asp?id=3381

Dvacátého osmého èervence je den mléèné èokolády, kterou objevil Daniel Peter ze Švýcarska v roce 1876, který našel zpùsob, jak pøidat do èokolády mléko. Dnes mají èokoládu na jídelníèku i kosmonauté na obìžné dráze.

Sedmého èervence je den èokolády, mezinárodní je ovšem 13.9 a ještì jeden èokoládový den je 28.10. Èokoládu jako pravdìpodobnì první objevili Mayové pøed 2000 roky, mnoho Mayských nápisù se zmiòuje o èokoládì jako o “pokrmu bohù”.
Pro øíši Aztékù byl nápoj z kakaových bobù nazývaný “chocolatl – horký nápoj” obøadním nápojem, kakaové boby byly také používány jako platidlo. Podle záznamù z té doby se králík dal koupit za ètyøi kakaové boby.
Do evropy kakao jako první pøivezl Columbus ze své poslední výpravy do Karibiku v roce 1502, ale komerèní dovoz zahájil španìl Hernando Cortéz o dvì desítky let pozdìji.
V roce 1580 vznikla první továrna na zpracování èokolády ve Španìlsku, a v polovinì 17-tého století byly v Británii otevøeny první “èokoládové” kavárny.
První lis na kakaové boby, extrahující kakaové máslo a nechávající zbytek, který se upravuje na prášek – kakao, byl vynalezen o století pozdìji a v roce 1847 byla na svìtì první tabulka èokolády, vyrobená smícháním rozpuštìného kakaového másla s cukrem a kakaem.

Dvacátého osmého èervence je den mléèné èokolády, kterou objevil Daniel Peter ze Švýcarska v roce 1876, který našel zpùsob, jak pøidat do èokolády mléko. Dnes mají èokoládu na jídelníèku i kosmonauté na obìžné dráze.
Nìkolik málo zajímavých postøehù o èokoládì:
Teplota, pøi které se rozpouští kakaové máslo je tìsnì nižší než teplota lidského tìla, proto se èokoláda obraznì rozpouští v ústech
Šedesát pìt procent lidí dá pøednost mléèné èokoládì.
Nejvìtší èokoládová tabulka vyrobena firmou Elah-Dufour United Food, pøedstavená na veletrhu Eurochocolate v Turínì v bøeznu 2000 vážila dvì a èvrt tuny.
Velikonoèní èokoládové vajíèko Rotary klubu z Jižní Afriky mìøící na výšku pøes osm metrù vážilo pøes 4000 kg, vyrobeno v roce 1996.

Patnáctého èervence – den gumových medvídkù. Pùvodnì nazývaní tanèící medvídkové vdìèí za své objevení cukráøi z Bonnu v roce 1922, který založil spoleènost Haribo – Hans Riegal, Bonn. Dnes prodává tato firma 550 tun výrobkù týdnì. První gumový medvídek v USA byl vyroben až roku 1981, kde také vznikla první gumová žížala, ovšem toto prvenství je diskutabilní, Haribo si ho nárokuje od vstoupu na Britský trh. O ètyøi roky pozdìji Disney uvedl 65-ti dílnou kreslenou pohádku “Dobrodružství gumových medvídkù”.
Dnes jsou tyto výrobky v nepøeberném množství tvarù a pøíchutí, zde je jak vznikají. Nejprve kreslíø vytvoøí obrázek, podle kterého je vytvoøen plastový model, který je pøedlohou vakuovì lisované formì. Formy jsou obtisknuty do rámù se škrobovou mouèkou, vzniká tak doèasná škrobová forma – negativ, do kterých se poté plní smìs želatiny, cukru, glukózy, pøíchutí a barviv. Tøi až pìt dnù “zrají”, poté jsou vyklopeny a je pøidán vosk pro lesk a proti slepení. Nejpopulárnìjší barvou medvídkù je èervená.

Dvacátého je den lízátek. Lízátko jako jméno výrobku bylo od roku 1908 majetkem George Smithse z USA, který je považován za prvního výrobce. Lollipop v angliètinì; dal svému výrobku po oblíbeném koni – Lolly Pop. Bìhem první svìtové války pøestal s výrobou a obchodní jméno se stalo veøejným, a synonymem pro lízátko. První stroj na výrobu lízátek umìl vyrobit 40 za minutu. Dnešní produkují okolo 6000 za minutu. Výroba je stejná jako u jakýchkoliv bonbonù, vaøený cukr a glukóza, barviva, pøíchutì, pøesný postup a teploty najdete v poradnì. První lízátka byly údajnì pouze bonbony napíchnuté na tužky, jako výchovná pomùcka ve školách. Jako žirafa velké, dvoutunové lízátko je v Guinesovì knize rekordù od roku 2002.


Vytisknuto dne 29.03.2024 ze serveru
Cukr��.cz (www.cukrar.cz)
Konec �l�nku