Irové dávají Guinness snad do každého druhu dezertu. Populární je pivní zmrzlina, tmavé pivo se lije do těsta na banánovou bábovku, vánočního pudingu i biskupského chlebíčku. Perník na irský způsob je díky přídavku Guinnessu neskonale vláčný a strčí do kapsy každý český model.
Když člověk chvíli žije v Irsku, stýská se mu po odjezdu po spoustě věcí. Irská kuchyně jako taková k nim ale většinou nepatří. Irčané mají totiž nebývalou zálibu v dušení a vůbec přeměňování více surovin v jednu homogenní hmotu. Nejtypičtějším pokrmem je stew. Trochu připomíná guláš, jen se dělá ze skopového, šťáva je zahuštěná a chuť má kromě ovčinového ocasu spíš nevýraznou. Pak jsou tu takové věci jako colkanon - v tomhle případě snad stačí říct, že jde o vařené brambory s kapustou a česnekem. Jestli je to málo, přidejte k němu ještě úplně do měkka dušenou zeleninu. Nejen díky jmenovaným pokrmům se mezi prvními frázemi v irštině naučíte "Ní shea, go raibh maith agat. Dáirire ni shea." - čili "Ne děkuji. Opravdu ne."
Jenže: pak je tu druhá strana irské kuchyně - ta, která vám chybět bude. Je to část, kde na dušení nepřijde a excelentní produkty ostrovního masného průmyslu zůstávají zachovány co nejblíž své původní podstatě. Přivřete oči a představte si irské pastviny, nekonečně dlouhé, končící až na útesech nad mořem, v jednom ze čtyřiceti odstínů zelené - tolik jich Irsku přiřkli zdejší básníci. Právě na nich se pasou býčci, kteří se v jednu chvíli promění ve steaky šťavnatější, než byste dostali kdekoliv na starém kontinentě. O mléčných výrobcích snad ani není třeba mluvit - irské máslo, mléko a irský čedar jsou stejně proslulé jako Bono Vox.
A potom je tu ještě jeden kulinářský dar, který Irové spolu s Brity dali světu: snídaně. Žádný toast ošmudlaný marmeládou (Francouzi prominou), ale pořádná snídaně, po níž zvládnete i šichtu v kamenolomu. Gargantuovská porce zahrnuje vařená vejce, několik plátků slaniny, opečená rajčata a houby, párky, black pudding (něco jako jelítko) a white pudding (něco jako jitrničky), fazole v rajčatovém sosu a chleba. Irská snídaně se v každém slušném podniku dá objednat celý den, takže do sebe všechnu tuhle božskou manu nemusíte soukat za úsvitu.
Pokud se na irskou snídani vydáte dostatečně pozdě, nemusíte ji zapíjet ani ranní kávou, ani odpoledním čajem, ale rovnou si k ní dejte půllitr Guinnessu. Ten ke zdejší kuchyni patří tím víc, čím blíž jste centru Dublinu. Toto tmavé pivo výrazně hořké chuti a krémové pěny totiž nemá rádo cestování. Nejspíš proto ho místní chodí popíjet jen pár bloků od pivovaru, třeba do nálevny a tančírny Brazen Head na nábřeží řeky Liffey.
Nezcestovalý Guinness ovšem Irčané potřebují jen k zalévání oběda, smutku či radosti. Do kuchyně si jej hospodyňky klidně pustí v lahvích, neboť jim slouží jako základ do dezertů. Většinu doby, co jsem v Irsku bydlela, mi přišlo, že snad Irčani ani jiné sladkosti než guinnessové nedělají. Guiness se dává do zmrzliny, do biskupského chlebíčku, do kakaové buchty, do vánočního pudingu (což je ta sladká aromatická kopule, co ani v nejmenším nepřipomíná český puding) nebo do banánové bábovky. Ve všech případech tmavé pivo sladkostem dodává na vláčnosti a vlhkosti, o elegantním karamelově nahořklém podtónu ani nemluvě.
Já si občas z nostalgie dělám recept, co mám od své irské domácí, Dymphny. Její rodina pochází od eniskillenských jezer, kde Guinness lijí do perníku. Takovému perníku, co je to s ním podobně jako s irským puddingem - není české sladkosti stejného jména vůbec podobný. Je to spíš takový kříženec koláče na plech a ovocného chlebíčku. A zcela nevlastenecky musím říct, že český perník se před ním může jít schovat.

Irský pivní perník
( rozpis na jeden menší plech)

1 lahev Guinnessu
2 velké panáky třtinového rumu
120 g rozinek
200 g sultánek
50 g kandované pomerančové kůry
50 g kandovaných višní
120 g másla
250 g třtinového cukru
3 vejce
250 g hladké mouky
1 prášek do pečiva
1 špetka soli
1/2 lžičky jemně podrcené skořice, badyánu, hřebíčku a nového koření

Rozinky a pomerančovou kůru na noc namočíme do Guinnessu. Sultánky zalijeme rumem a taktéž necháme ležet přes noc.
Druhý den rozehřejeme troubu na 175 stupňů a vymažeme a vysypeme menší a hlubší koláčovou formu (kulatá o průměru 20 cm, hranatá 20 × 25 cm).
Sultánky slijeme, stejně tak rozinky a kůru - Guinness i rum zachováme.
Máslo utřeme s cukrem a pak do nich zašleháme rozklechtaná vejce. Přidáme mouku, kterou jsme předtím smísili s práškem do pečiva, podrceným kořením a solí. Nakonec přimícháme višně, kůru, oba druhy rozinek a přilijeme Guinness a lžíci rumu.
Vlijeme do formy a pečeme hodinu a půl až dvě hodiny, dokud perník není pevný, ale stále ještě nadýchaný.

zdroj: ihned.cz