�l�nek ze serveru Cukr��.cz (www.cukrar.cz)


V�echna pr�va vyhrazena (c) 2001 V�trn�k, s.r.o.
Upozorn�n�: Doslovn� ani ��ste�n� p�eb�r�n� tohoto materi�lu nen� povoleno bez p�edchoz�ho p�semn�ho svolen� spol. V�trn�k, s.r.o.
Takto vyti�t�n� str�nka nen� dokladem shody vyti�t�n�ho textu se skute�n�m �l�nkem a jako takov� nem��e ani b�t pou�ita.


Tìstoviny chutnajícíc po èesku

Autor: Jiøí Nìmeèek
Datum vyd�n�: 03.11.2017
URL: http://www.cukrar.cz/show.asp?id=3310

Akciová spoleènost Bratøi Zátkové pøežila od roku 1884 leccos a dnes je jednou z nejvìtších èeských producentù tìstovin a mouky v tuzemsku. Pokrývá zhruba pìtinu domácího trhu s tìstovinami. Roènì jich v rùzných druzích vyrobí kolem 12 tisíc tun

 

Úspìchy malých a støedních firem
Pøed 120 lety zemøel Hynek Zátka - èeskobudìjovický podnikatel, mlynáø a první majitel tìstárny v zemích Rakousko-Uherska. Akciová spoleènost Bratøi Zátkové pøežila od roku 1884 leccos a dnes je jednou z nejvìtších èeských producentù tìstovin a mouky v tuzemsku. Pokrývá zhruba pìtinu domácího trhu s tìstovinami. Roènì jich v rùzných druzích vyrobí kolem 12 tisíc tun.
Zhruba stejný podíl zaujímají v tuzemsku litovelská Adriana, jež je sesterskou firmou jihoèeského podniku a brnìnský Penam. O zbytek se dìlí menší regionální výrobci. Firma se zamìøuje na domácí trh. Export (pøevážnì do pobaltských zemí) se na tržbách podílí pøibližnì tøemi procenty.

Vajeèné tìstoviny
"Zùstáváme vìrni tradici. Jako jediní z mála v Èesku totiž vyrábíme vajeèné tìstoviny," uvedl pro ÈTK øeditel podniku Pavel Hrdina. Vejce do tìsta kromì Bratøí Zátkù pøidávají už jen v Penamu, jež je souèástí Agrofert Holdingu Andreje Babiše.
Roèní obrat firmy, která nyní zamìstnává 140 lidí, je asi 400 miliónù korun. Zhruba polovinu tržeb pøedstavují tìstoviny, zbytek tvoøí prodej mouky. Zisk spoleènosti se každoroènì pohybuje od deseti do 15 miliónù korun. "Hospodáøský výsledek za loòský rok oèekáváme zhruba o 40 procent vyšší než v roce 2004," uvedl Hrdina.
Firma letos zmodernizuje pšenièný mlýn v Boršovì nad Vltavou, kde podnik sídlí. Zhruba 40 miliónù vloží do obnovy hlavních mlýnských technologií, které jsou v provozu od roku 1968. Podnik na modernizaci získal 12,4 miliónu korun z operaèního programu Ministerstva zemìdìlství, zbytek uhradí z vlastních prostøedkù.
"Kompletní rekonstrukce zaène v kvìtnu a potrvá pøibližnì dva mìsíce," øíká Hrdina. Pšenièný mlýn roènì zpracuje 40 tisíc tun obilí. Pøevážná vìtšina umleté mouky je urèena na vlastní výrobu tìstovin, zbytek na prodej. Kromì pšenièného vlastní Bratøi Zátkové i žitný mlýn, kde se roènì semele od sedmi do deseti tisíc tun žita.

Klasa - ocenìní kvality
"Pozice v mouce oproti tìstovinám je spíše regionální. Celorepublikový podíl na trhu pøedstavuje asi ètyøi pìt procent," podotkl Hrdina. Všechny výrobky boršovské továrny již pøitom mají od Ministerstva zemìdìlství znaèku kvality Klasa.
Podnikavost pøitom patøí k rodinné tradici. Rodina Zátkových patøila k nejvýznamnìjším podnikatelským rodinám na jihu Èech. Angažovala se v potravináøství, a to hned v nìkolika odvìtvích - vlastnila mlýn, sodovkárnu, pekárnu a pøedevším výrobnu tìstovin.
Zakladatelem podnikatelské dynastie byl Hynek Zátka, úspìšný podnikatel, horlivý vlastenec a politik. Když pøed 120 lety, 26. bøezna 1886, zemøel, jeho pohøbu v Èeských Budìjovicích se zúèastnilo témìø 12 tisíc lidí.

Sázka za doly nevyšla
Hynek Zátka se narodil 8. èervence 1808 ve Velešínì u Èeských Budìjovic a èasem zaèal podnikat v otcovì obchodì.
V roce 1850 založil obchod se solí, zemìdìlskými plodinami a sádrou. Již po nìkolika letech získal znaèný kapitál, který obratem investoval. V roce 1869 rekonstruoval v Bøezí u Èeských Budìjovic mlýn a založil v Libnièi velkostatek. Nezdarem skonèila jeho investice do dolu na tuhu.
Zátka stál také u zrodu èeské Záložny a øady dalších, èeskému obyvatelstvu prospìšných institucí. Zájmy èeských podnikatelù hájil i v Obchodní komoøe.
Bìhem druhé svìtové války Nìmci zkonfiskovali veškerý majetek rodiny Zátkù, potravináøská výroba byla zastavena a nahrazena vojenskou. Pùvodní majitelé se do zdevastovaného mlýna a tìstárny smìli vrátit až po roce 1945.
V roce 1948 byl kombinát znárodnìn a rodina Zátkova odešla do emigrace. V devadesátých letech na tradici èeskobudìjovické rodinné firmy navázala spoleènost Bratøi Zátkové, kterou založil management Mlýnù a tìstáren Bøezí a dìdici rodiny Zátkù. ihned.cz


Vytisknuto dne 24.04.2024 ze serveru
Cukr��.cz (www.cukrar.cz)
Konec �l�nku