�l�nek ze serveru Cukr��.cz (www.cukrar.cz)


V�echna pr�va vyhrazena (c) 2001 V�trn�k, s.r.o.
Upozorn�n�: Doslovn� ani ��ste�n� p�eb�r�n� tohoto materi�lu nen� povoleno bez p�edchoz�ho p�semn�ho svolen� spol. V�trn�k, s.r.o.
Takto vyti�t�n� str�nka nen� dokladem shody vyti�t�n�ho textu se skute�n�m �l�nkem a jako takov� nem��e ani b�t pou�ita.


Rann kva se prodra

Autor: Ji astn
Datum vyd�n�: 31.10.2002
URL: http://www.cukrar.cz/show.asp?id=331

Cena kvy v minulch dvou tdnech vrazn rostla taena nahoru nepznivm, suchm poasm v Brazlii. Tato zem je nejvtm svtovm producentem arabiky a kvy vbec, zrove i svtovou jednikou ve vvozu.

Cena kvy v minulch dvou tdnech vrazn rostla taena nahoru nepznivm, suchm poasm v Brazlii. Tato zem je nejvtm svtovm producentem arabiky a kvy vbec, zrove i svtovou jednikou ve vvozu. Jakkoliv problmy, by potenciln tak maj vznamn vliv na ceny.

Ve svt se v podstat pstuj dva druhy kv, a to arabika a robusta. Arabika je jemnj a aromatitj, naopak robusta vynik spe slou. Robusta se vyuv do instantnch kv, u ns je rovn znm pod znakou Standard. Kva arabika se pstuje nejvce ve Stedn a Jin Americe, robusta v Africe a Asii.

Hlavn pstitelsk oblasti v Brazlii postihla v jnu nezvykle vysok tepla a sucha, pitom v tomto msci zan kveten a nedostatek vlhy me nepzniv ovlivnit jeho prbh. Toto obdob zrove me markantn ovlivnit i velikost vnosu. Po fzi kveten dochz k vytven lusk, co trv do bezna a dubna. Sklize pak probh v kvtnu a ervnu. Vzhledem ke skutenosti, e doposud se arabika nachzela v dlouhodobm sestupnm trendu, tyto zprvy vyvolaly likvidaci krtkch pozic.

Brazilsk produkce kvy se pohybuje v dvouletch cyklech. Jeden rok je roda velmi vysok, m dojde k vyerpn kvovnk a dal rok dochz k produknmu propadu. Nsledujc rok zan cyklus znovu. V letonm roce doshla roda rekordnch hodnot, odhad zn na 45 milion ok. V ptm roce, do nj spad i sklize z letonho kveten, by bez problm roda s vnosem doshla 25 milion ok. Potvrzen tto skutenosti by bylo dalm pozitivnm impulsem pro vzestup ceny. Dal podporu trh nachz ve skutenosti, e brazilsk vlda pracuje na plnu uskladnn sti produkce do doby, ne cena kvy vzroste.

Zcela jin situace je ve Vietnamu. Vloni svtov dvojka v produkci ohlauje stle ni odhady rody. Mstn zemdlci likviduj plante kvovnk, nebo vkupn ceny ani zdaleka nepokrvaj nklady. Celkem 98 % domc produkce pipad prv na robustu. Vietnamsk provincie Dac Lac, odkud pochz valn st domc produkce ohlsila, e sklize v ptm roce doshne jen 280 tisc tun, co je o jednu ptinu mn ne letos. Daleko markantnj je propad, pokud srovnn provedeme s pedchozm rokem, kdy tato provincie vyprodukovala 456 tisc tun. Vietnam je vznamnm vvozcem kvy. V tomto roce by ml exportovat 600 tisc tun, co je o 70 tisc mn, ne v loskm roce. Losk vvoz inil 880 tisc tun. Problmy s kvou robustou zaaly, kdy jej cena v roce 2000 propadla o 59 % a loni o dalch 43 %. Farmi na kv vrazn prodlvali a zruili velkou st plant. Men dopad pak m leton sucho.

Podle zprvy International Coffee Organization globln roda v roce 2001/02 doshla 117,3 milion ok, co pedstavuje meziron vzestup o 48 %. Spoteba doshla 108,2 milion. V aktulnm roce k pli vrazn zmn dky Brazlii nedojde. Jin situace vak dky problmm Brazlie a Vietnamu me nastat v roce ptm. Stle nzk ceny mou vst i jin zem ke snen produkce. Ze vech uvedench dvod lze konstatovat, e na kv jsme nejspe vidli dno a bude zajmav se podlet na spekulacch na vzestup. Hlavnm kandidtem, kter je fundamentln silnj je robusta, ta vak bez arabiky pli nahoru nepjde.

pozn. Zpracovno pro finann server Fincentrum.cz
 

Zdroj : www.coloseum.cz                                                  


Vytisknuto dne 16.04.2024 ze serveru
Cukr��.cz (www.cukrar.cz)
Konec �l�nku