Nejmrazivější měsíc roku leden, je obdobím kdy mají příznivci cukrářského oborupříležitost se nejvíce zahřát. Stačí k tomu jedna maličkost v podobě překonání tisícikilometrové vzdálenosti mezi Českem a italskou provincií Emilia-Romagna, jejíž hlavní město se nazývá Rimini. Pravověrným vyznavačům sladkých laskomin není zapotřebí žádného dalšího dodatku, a těm ne až tak důvěrně znalým této skutečnosti jenom dodám, že se jedná o hlavní veletržní město světa cukrářského cechu. Uvedená vzdálenost nepatří mezi nejkratší, kdy poutníka do posvátné mekky uměleckého řemesla čeká průjezd rakouskými a italskými Alpami, kdy po průjezdu těchto vápencových masívů čeká vlídné sluneční pohlazení zprvu severní oblasti, jež vyústí do hořejšího středu Itálie.
A tam nám otevře svou náruč proslulé přímořské letovisko, které v zimním údobí přebírá žezlo největšího cukrářského veletrhu světa.

Vznostné příměry v úvodu článku, ztrácí svůj nadměr pod tíhou statistického údaje návštěvnosti. A ten pro rok 2017 hovoří mluvou čísel v hodnotě  208 472 návštěvníků v rozmezí termínu 21. - 25. ledna letošního roku. A to se rovná procentuálnímu nárůstu o 3.5 bodů oproti loňském ročníku. V čem hledat tento stále strmější růst křivky ukazatele návštěvnické publicity?
Odpověď je zajímavá vzhledem k číslům hospodářské hladiny země Apeninského poloostrova, která se dotýkají okraje meze červených čísel, kdy naopak úspěšnost cukrářského SIGEPU má neustále vzrůstající úroveň? Odpověď je nasnadě, kdy použiji trochu netradičního přirovnání, v tom, že  čím je Čechům pivo, tak Italům zmrzlina. Jistě že to není zcela přesná úměra, ale tato chladivá pochoutka je italskou národní ambrosií, jež je puncem, který dokázali Italové vyrazit do chuťových orgánů nejenom příslušníků svého národa, ale tohle národní stříbro  prosadili až do těch nejzazších dálav od hranic své domoviny.
Počet zahraničních účastníků dosáhl hodnoty 41,827 ze 170 států!  A to jsou čísla před nimiž nezbývá nic jiného než smeknout klobouk.

Tato roztomilá autíčka připomínající tzv. I. republiku, řečeno moderní mluvou  podobu retro, prožívají svoji renesanci a jejich obliba jde do módy. Chlazení zmrzliny se vyznačuje dvojím provedením. Jedná se buďto o klasickou přípojku na 220 V, to za předpokladu, že zdroj dotyčné elektrické energie je v dosahu, či v libovůli pronajímatele příslučné zástrčky. Nebo existuje v dnešní době rezervní možnost, která zmíněné zařízení nevyžaduje a nahradí jej speciální gel zvaný  glycol, jenž se vyznačuje optimálním chlazením zmrzlinové směsi po dobu 6 - 8 hodin. Tento chemický přípravek umožňuje prodejcům zmrzliny větší dostupnost a zároveň i nezávislost.
Tudíž atraktivita a kouzlo původních časů převlečená do hávu moderních vymožeností slouží i cukrářům - zmrzlinářům, kteří si za svou obživou mohou tímto způsobem vyjet i do méně "technicky civilizových "  prostorů.

Tolik tedy pro dnešek první krok vykročený do prostorů velkoveletrhu cukrařiny a přidružených oborů, v nichž každý kdo má kdo má oblibu ať v provedení hobby či profesionální oblasti, tak na riminské fieře v populárním SIGEPU si našel dostatek prostoru a informačních možností, aby své potřeby výše uvedených hodnot naplnil beze zbytku.