Otče náš, jenž jsi na nebesích,
opusťme nyní vážnost slov posvátných,
pojďme na chvíli o lásce žhavých věcích,
bavit se spolu v těchto krásných dních.

Posvěť se jméno Tvé, buď vůle Tvá,
jež dá mně, v mé lásce zázemí,
přijď království Tvé, buď vůle Tvá,
jak v nebi tak i na zemi.

Chléb náš vezdejší dejž nám dnes,
a odpusť nám naše viny,
ty víš, že život bez lásky, - jen smutek jest, -
a když v síle lásky žije se, že zcela je jiný.

Jakož i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
odpusť našim, - v lásce zrozeným hříchům,-
a ať láska zní, jak svatých zvonů milostné znění.

Ale chraň nás od zlého,
jež v mysl nám  - se v záchvěvu hříchu vplíží, -
dík Pane za vše, co v lásce je pěkného,
braň Bože, by kdo bez lásky, chůzi nám zkříží!

Neboť Tvé je království, moc i sláva navěky,
jež v nás se  točí jak věčné lásky mlýn,
tak vpřed plyne Tebou nám dán život odvěký
- v úctě a láskou, Tvůj věrný Valentýn! -