Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví se v dílu 7 věnuje ochraně zdraví při práci. Zde je uvedena povinnost všech zaměstnavatelů zařazovat práce do kategorií, bez ohledu na to zda a kolik zaměstnává osob.

            Práce se zařazují do čtyř kategorií a to podle míry výskytu faktorů, které mohou ovlivnit zdraví zaměstnanců. O zařazení prací do druhé, třetí nebo čtvrté kategorie  rozhoduje  orgán ochrany veřejného zdraví – okresní hygienik na základě návrhu předloženého zaměstnavatelem. Ostatní práce, které nejsou zařazeny se považují za práce kategorie první.

            Zaměstnavatel, který zaměstnává fyzické osoby v pracovně právních nebo obdobných pracovních vztazích je povinen  návrh na zařazení práce do kategorie předložit  okresnímu hygienikovi do 30 dnů. Tato lhůta je závazná pro zaměstnavatele začínající provozovat pracovní činnost. Rovněž tak je zaměstnavatel  povinen  ihned oznámit okresnímu hygienikovi každou změnu podmínek výkonu práce, která by mohla mít vliv na její zařazení do příslušné kategorie.

            Zaměstnavateli, který zahájil práci před 1.1.2001 ( kdy nabyl účinnosti zákon č. 258/2000 Sb. ) ze zákona vyplývá povinnost předložit okresnímu hygienikovi návrh na zařazení prací do čtvrté kategorie nejpozději do 30.6.2001, návrh za zařazení  prací do druhé a třetí kategorie do 1.1.2002; tato lhůta však byla novelizací zákona o jeden rok prodloužena  a tudíž návrh na zařazení prací do druhé a třetí kategorie musí zaměstnavatel předložit nejpozději do 1.1.2003.

            Kritéria, faktory a limity pro zařazení prací do kategorií stanoví prováděcí právní předpis, a tím je Vyhláška MZd  č. 89/2001 Sb. Jednotlivé rizikové faktory , jejich limity, způsob jejich zjišťování a hodnocení, minimální rozsah opatření k ochraně zdraví zaměstnanců a také požadavky na pracovní prostředí a pracoviště jsou uvedeny v Nařízení vlády č.178/2001 Sb.

V návrhu na zařazení prací do kategorií zaměstnavatel uvede výsledky hodnocení rizik možného ohrožení zdraví včetně výsledků měření jednotlivých faktorů pracovních podmínek, pro než jsou stanoveny limity. Tato  měření musí provést akreditovaná či autorizovaná  osoba ( laboratoř ) či hygienická stanice. Původně bylo v zákonu stanoveno, že měření  která slouží jako podklad pro návrh nesmí být starší než jeden rok. Díky novelizaci zákona se u kategorií druhé a třetí  připouští i měření starší jednoho roku, pokud jako výsledek odpovídá podmínkám na pracovišti. Měření lze  nahradit i výpočtem.

V návrhu dále musí být uvedeny počty zaměstnanců v jednotlivých kategoriích a způsob zajištění ochrany jejich zdraví.

            Práce zařazené do kategorie  třetí a čtvrté ( popř. i druhé, pokud takto rozhodne příslušný orgán ochrany veřejného zdraví ) se považují dle zákona za rizikové. Zaměstnavatel, na jehož pracovišti se tyto práce vykonávají, je povinen zabezpečit měření faktorů pracovních podmínek, pokud o ně požádá zařízení vykonávající závodní preventivní  péči nebo pokud tak stanoví rozhodnutím orgán ochrany veřejného zdraví, předložit rozsah opatření k omezení faktorů nepříznivě  ovlivňujících  zdraví na nejmenší rozumně dosažitelnou míru ( tj. poměr mezi náklady vynaloženými na omezování faktorů nepříznivě ovlivňující  zdraví zaměstnanců a jejich přínosem pro ozdravění pracovních podmínek). O práci na rizikových pracovištích se vede evidence, která je přesně určena zákonem ( §40 zákona č.258/2000 Sb. ).

            Pro podání návrhu na zařazení prací do kategorií neexistuje žádný oficiálně vydaný formulář. Abych Vám usnadnila podání návrhu, uvedu co musí tento obsahovat.

Náležitosti návrhu na zařazení prací do kategorií:

1)      přesné označení zaměstnavatele, adresa sídla, IČO

2)      místo výkonu práce

3)      přesná specifikace jednotlivých prací

      u nich   -     celkový počet pracovníků, kteří danou práci vykonávají, z toho žen

-        rizikový faktor

-        doba expozice riziku

-        výsledky měření

-        kategorie

-        způsob zajištění ochrany zdraví zaměstnanců

Údaje z bodu 3 je též možno uvést v tabulce, která může vypadat následovně:

Vysvětlivky: A – prach

                     B – chemické látky

                     C – hluk

                     D – vibrace

                     E – neionizující záření a elektromagnetické pole

                     F – ionizující záření

                     G – fyzická zátěž

                     H – pracovní poloha

                      I – zátěž hlukem

                      J – zátěž chladem

                     K – psychická zátěž

                     L – zraková zátěž

                     M – práce s biologickými činiteli

Každý faktor se zařadí do příslušné kategorie ( 1-4 ). Práce spojená s expozicí několika faktorům se zařadí do kategorie odpovídající nejnepříznivěji hodnocenému faktoru.

            Nyní  uvedu, které faktory by měly být zhodnoceny např. v cukrářské výrobě a jak se tyto zařazují. U každé práce ( profese ) nemusí být hodnoceny všechny z níže uvedených faktorů.

A - PRACH

kategorie druhá ( dále K2 ) – průměrné expoziční limity v pracovním ovzduší jsou vyšší než 30% hodnoty přípustného expozičního limitu ( PEL ) stanoveného v Nařízení vlády č.178/2001 ( např. pro mouku činí PEL 4 mg/m³ )

kategorie třetí ( dále K3 ) – průměrné expoziční limity jsou vyšší než PEL, avšak

 nepřekračují  trojnásobek této hodnoty

kategorie čtvrtá ( dále K4 ) – koncentrace prachu je vyšší než je stanoveno pro třetí kategorii

C – HLUK

K2 – fyzická práce bez nároků na duševní soustředění, kde zaměstnanci jsou exponováni hluku v rozmezí 70-85 dB

K3 – pro tytéž práce při expozici hluku 85-105 dB

K4 – hodnoty hluku jsou vyšší než u K3

G – FYZICKÁ ZÁTĚŽ

K2 – např.počty pohybů vykonávaných malými svalovými skupinami ruky a prstů nesmí překročit při vynakládané maximální svalové síle 3% hodnotu 110, při 6% svalové síle 90  pohybů /min.

K3 – např. počet pohybů vykonávaných malými svalovými skupinami ruky a prstů je vyšší než pro K2

H – PRACOVNÍ POLOHA

K2 – v průběhu práce vykonávané vsedě nebo vstoje či při střídání poloh se vyskytnou i jednorázové změny poloh, např. předklon trupu od 20 –60^o, předklon hlavy 15-25^oad. Doba trvání pracovních úkonů spojených s uvedenými polohami se pohybuje od 1-8 minut, nepřekračuje 160 minut za směnu.

K3 – práce vykonané za podmínek překračující limity uvedené pod K2

I – ZÁTĚŽ TEPLEM

K2 –není definována

K3 – nejsou dodržovány mikroklimatické podmínky celosměnově anebo krátkodobě únosné a  jsou nutná režimová opatření. ( zjednodušeně lze říci, že mikroklimatické podmínky jsou dodrženy, jestliže při daném druhu práce je chladném období roku teplota na pracovišti 13-20

^oC, v teplém období roku 16-27 ^oC )

J – ZÁTĚŽ CHLADEM

K2 – trvalá práce v prostorách, kde mikroklimatické parametry jsou nižší než odpovídá tepelným podmínkám. Práce spojená se střídáním pobytu v teple a chladu, např. v chladírnách více než 15x za směnu.

K3 – práce vykonávané po dobu delší než 4 hod./směnu v prostorách s teplotou +4 ^oC a nižší nebo po dobu déle než 1 hodinu při teplotách nižších 

            Znovu uvádím, že každý faktor bude posouzen zvlášť a na základě měření či výpočtů bude určena jeho kategorie. Hodnoty jednotlivých faktorů se nesčítají ani neprůměrují. Výsledná kategorie odpovídá nejnepříznivěji hodnocenému faktoru.

            Pro úplnost ještě dodávám, co rozumíme pod jednotlivými kategoriemi:

·         Do první kategorie se zařazují práce vykonávané za podmínek, kdy není pravděpodobný nepříznivý vliv na zdraví zaměstnance.

·         Do druhé kategorie patří práce, kdy ukazatele faktorů, jimž jsou zaměstnanci vystaveni nepřekračují hygienické limity, ale nelze vyloučit, že při této míře expozice se u vnímavých jedinců neprojeví nepříznivé účinky na zdraví.

·         Do třetí kategorie práce, při nichž není expozice zaměstnanců faktorům spolehlivě snížena technickými opatřeními na úroveň stanovenou hyg. limity a pro zajištění ochrany zdraví zaměstnanců je nezbytně nutné používat osobní ochranné prostředky, činit organizační a jiná opatření.

·         Do čtvrté kategorie  se zařazují práce spojené s vysokým rizikem ohrožení zdraví, které nelze zcela vyloučit ani při používání dostupných a použitelných ochranných opatření.