�l�nek ze serveru Cukr��.cz (www.cukrar.cz)


V�echna pr�va vyhrazena (c) 2001 V�trn�k, s.r.o.
Upozorn�n�: Doslovn� ani ��ste�n� p�eb�r�n� tohoto materi�lu nen� povoleno bez p�edchoz�ho p�semn�ho svolen� spol. V�trn�k, s.r.o.
Takto vyti�t�n� str�nka nen� dokladem shody vyti�t�n�ho textu se skute�n�m �l�nkem a jako takov� nem��e ani b�t pou�ita.


Slovo o kv

Autor: Vratislav Budsk
Datum vyd�n�: 21.08.2002
URL: http://www.cukrar.cz/show.asp?id=302

Slovo kva je odvozeno z arabskho vrazu "qahwah", kter znamen "sla" a Arabov jej rovn pouvali pro oznaen vna. Dnes tko nkdo ur, kdy se kva zaala pt. Pvodn konzumace spovala v pouhm vkn kvovch zrn...

fiogf49gjkf0d

Slovo kva je odvozeno z arabskho vrazu "qahwah", kter znamen "sla" a Arabov jej rovn pouvali pro oznaen vna. Dnes tko nkdo ur, kdy se kva zaala pt. Pvodn konzumace spovala v pouhm vkn kvovch zrn - to byl obvykl zpsob,jakm se z kvovch zrn uvolovala ona tajemn sla, kter zahn spnek a povzbuzuje duevn innost. Vdli o n u muslimt mystici sufov, kte kvu hojn vyuvali pi nboenskch obadech. Dky nim se kva v prbhu patnctho stolet postupn roziovala do vech st islmskho svta. Bhem t doby si na popjen kvy zvykli i obyejn lid, a tak se kva stvala soust spoleenskho ivota.Prvn kavrny v Arbii se datuj prv od konce 15. stolet. Nebyla to zazen ledajak, mui se zde schzeli k dojednvn obchod a k zbav v podob hudby a tance. A protoe kva zvyuje pohotovost pi smyslovm vnmn a oddaluje pocit duevn a tlesn navy, mnohdy se prv u kvy odehrvaly politick ptky a nepokoje. To mlo za nsledek zjem nboenskch i politickch vdc na zruen kavren, teba pod zminkou boje proti korupci. V prbhu let se nkolikrt pokusili vtlit zkaz pit kvy i do Kornu, ale tato snaha narazila na velik odpor.

Dlouh cesta do Evropy
Prvn titn informace o kv se dostaly do Evropy v cestopisech koncem 16. stolet. V roce 1615 popisoval italsk cestovatel Pietro della Valle hork ern npoj, kter v lt osvuje a v zim zahv. Zaznamenal, e npoj se jmenuje chave a e ho Turci va z jakchsi semen pvodem z Arbie. Prvn kvu do Evropy pivezli bentt kupci. Zpotku jej prodej vzl a o novinku nikdo neprojevoval vt zjem. Kvu byste tehdy mohli koupit - kupodivu -v lkrnch. Teprve s otevenm prvnch obchod specializovanch na tento nov druh poitku piel prvn vt zjem obchodnk.Dky nim se kva postupn rozila po cel Evrop a stejn jako pedtm v Arbii i zde vyvolala odpor a pobouen. Londnsk eny dokonce zveejnily ostrou petici - to bylo v roce 1647 - v n odsuzovaly tuto novou neest a svj hnv namily (jak jinak ne) proti mum. Podle jejich tehdejho nzoru kva zpsobovala neplodnost. Pesto obchod s kvou dle vzkvtal a o jeho provozovn se zaaly zajmat i korunovan hlavy. V roce 1669 vydal francouzsk krl Ludvk XIV. velvyslanci Turecka zvltn povolen k podn kvovch dchnk profrancouzskou aristokracii. Koncem 16. stolet svolal pape Klement VIII. koncilium k posouzen kvovho npoje, po ochutnvce poehnal kv a uinil ji kesanskm npojem. V Nmecku csa Bedich Velik nejdve obchodnky s kvou nemrn daov zatil a pot vydal v roce 1777
manifest, kter obchod s kvou a jej konzumaci zakazoval. Nabdal sv poddan, aby se vrtili k pivu, brzy vak pod ntlakem veejnosti ustoupil. Johann Sebastian Bach v t dob sloil jako hold kv kanttu. V roce 1675 se krl Karel II. pokouel uzavt prvn londnskou kavrnu jako msto, kde se shromauj neptelsk osoby, kter rozvracej klid a mr nroda, ovem bezvsledn.

Od stnk do kavren
Prvn evropsk kavrny vznikaly v Bentkch v roce 1683, v Pai v roce 1686, v Londn v roce 1652. Stedn Evropa s kavrenskou velmoc Vdn vd za kvu polskmu cestovateli Kolszyckmu. Roku 1683 tureck vojska dobvala Vde. Frantiek Kolszycki se tajn prodral tureckm obleenm a pivedl na pomoc armdu polskho krle Jana III. Sobieskho. Vde byla osvobozena a Turci nechali na tku pytle se zelenou kvou. Kolszycki znal kvov zrna u ze svch dvjch cest a vdl, jak s nimi naloit. Brzy otevel ve Vdni prvn stlou kavrnu s nzvem Blaue Flasche - Modr lhev. Zprvu se toti kva prodvala pouze u stnk jako jaksi pouov atrakce pro irok masy. Stejn jako kdysi v Arbii se i v Evrop kavrna stala mstem   spoleenskch setkn. Postupn si do tchto novch zazen nali cestu jak lechtici, tak i umlci a nad lkem kvy si vymovali novinky a drby z divadelnch kruh. V tom se smysl kavren nezmnil ostatn dodnes. V nejedn kavrn se zrodilo literrn dlo, vzniklo dleit rozhodnut, konaly se tajn schzky. Tak svtoznm pojiovac spolenost Lloyd vznikla v kavrn.

Jak se rod kva
Doslova za kadm zrnkem kvy se skrv peliv a mnohdy run prce mnoha lid. Kvovnkov stromky, pstovan ve vlhkch tropech celho svta, dvaj ron ve dvou a tech skliznch okolo t kilogram plod, jejich barva se postupn mn ze zelen a po tmav ervenou v okamiku zralosti. Sklz se run i strojov. Na kvovnku se nachzej souasn kvty, zrajc i zral plody a nesm dojt k jejich pokozen. Proto je run sklize pelivj a kva z n patin kvalitnj. Po otrhn je nutn zral plody zbavit duniny. Bud' suchm zpsobem na slunci, nebo mokrm - tzv.
procesem fermentace. Tento proces probh ve vodnch ndrch zhruba 70 hodin. V prbhu kvaen se oddl zrove nezral a hluch zrnka i neistoty. Pot se kva su bud' na slunci, nebo v surnch. Vysuen se zpracovv v loupacch strojch a td podle velikosti. Nkdy se kvov zrna tak let. Kva putuje do praren celho svta v jutovch pytlch o obsahu zhruba 60 kg. Vzcnj a dra se bal do mench devnch beden. Praenm zrno ztrc asi dvacet procent vhy. V pracch bubnech se mus udrovat stl teplota a kvov zrna jsou v neustlm pohybu. Pro zskn t nejaromatitj kvy je vhodn ne pli prudk, pomalej praen, po nm nsleduje rychl zchlazen, kter zabrn niku terickch olej. Kva zskv postupn svj typick odstn. Rzn druhy kvy vyaduj rzn stupe upraen. Jemnj druhy arabik jsou po upraen svtlej ne drsn a zemit robusta. Kva svtlejho praen je kyselej ne tmav. Nejchutnj npoj je z erstv upraen kvy. Chu a aroma se ned srovnat s kvou dle skladovanou, u kter dochz ke ztrt prv tch nejcennjch aromatickch olej, kter dlaj kvu kvou. Podobn jako s praenm je to i s mletm: tu nejchutnj kvu zskte z erstv umletch kvovch zrn. Nahrubo mlet kva je vhodn do tlakovch espresso pstroj. K pprav pekapvan kvy v
kvovarech s filtrem nebo s pstem (kafetirch) pouijeme stedn hrub umlet zrnka. Nejjemnji umlet kva je vhodn pro ppravu klasick tureck kvy v dezv (pvodn nzev je ibrik). Kvu je mon mchat s koenm - muktovm okem, kardamonem, skoic i vanilkou. V Etiopii takto pipravenou sms koen nazvaj Tena Adam. Pokud chcete experimentovat s ochucenou kvou, mete postupn vyzkouet mchn rznch druh koen a postupn si vytvoit vlastn oblbenou sms. A vte, jak se sprvn kva vlastn pipravuje? Klasick tureck z t nejjemnji umlet erstv upraen kvy se va nejlpe bud' ve stbrn konvici, nebo v dezv (mdn pozinkovan konvice s dlouhm dradlem) v pomru deset dl vody ku jednomu dlu kvy. Voda se m nechat na velmi mrnm ohni tak dlouho, ne stihnete odkat ti otene. Pak u sta jen 50 ml vody, 1 lika prkov kvy a 1/2 liky cukru a tuto sms pivst k varu. Kdy kva zpn, sthnete ji z plotny a zamchte, aby kva klesla ke dnu. Cel postup zopakujete tikrt. Nechte chvilku odstt a nalijete do malikch vyhtch lk. Pokud mte radji kvu vdeskou, muste si nejdve run ulehat smetanu s cukrem do tuha. Tu ulote do chladu. Do lk kvy pak pidte nejen lehaku, ale i kakaov prek, kterm lehaku posypete. Ve strojku na espresso si lze pipravit cappuccino. Pidnm hork mln pny, ulehan bu parn tryskou nebo run ve speciln ndob, zskte velmi lahodn npoj. Mete poprit skoic nebo okoldovm prkem. Pidnm alkoholu zskte teba kvu s rumem (nezapomete pidat i 6 hebk, svitek skoice a kru z jednoho pomerane na 300 ml kvy a 75 ml
rumu), irskou kvu se dvma lcemi irsk whisky, cukrem a s dvojitou porc studen hust smetany. Anebo v Normandii oblbenou kvu s calvadosem, ve panlsku se suchou anzovkou, na Balkn se slivovic.

State se labunky
A na zvr nkolik rad pro zanajc kvov labunky. Pokud si chcete opravdu pochutnat, vyhledejte specializovan obchod s kvou. V Praze je to obchdek Vzpomnky na Afriku na rohu Rybn a Jakubsk ulice nebo Ebel Coffee House v Tnskm dvoe. Kad tden tam maj erstv upraenou kvu a umelou ji na hrubost, jakou budete poadovat. Ptejte se po kolumbijsk kv pstovan na pat And, zejmna po kv Medellin nebo Excelso. Na Jamajce se pstuje vysokohorsk kva
Blue Mountain, mete shnout i po mn rozen kv ze Sumatry.

A pro opravdov znalce
snad jen nkolik jmen: Old Java, Kenya Superstar, Guatemala Antiqua, India Monsoon Mysore, Hawaiian Kona Kai... Ctte tu vni?
Tak to je kva.

odborn spoluprce MaIgorzata Ebel
zdroj - Paegas IMPULS

Zdroj - http://www.kavovary.cz


Vytisknuto dne 28.03.2024 ze serveru
Cukr��.cz (www.cukrar.cz)
Konec �l�nku