�l�nek ze serveru Cukr��.cz (www.cukrar.cz)


V�echna pr�va vyhrazena (c) 2001 V�trn�k, s.r.o.
Upozorn�n�: Doslovn� ani ��ste�n� p�eb�r�n� tohoto materi�lu nen� povoleno bez p�edchoz�ho p�semn�ho svolen� spol. V�trn�k, s.r.o.
Takto vyti�t�n� str�nka nen� dokladem shody vyti�t�n�ho textu se skute�n�m �l�nkem a jako takov� nem��e ani b�t pou�ita.


Italský cukráøský dorost

Autor: Jiøí V. Øezáè
Datum vyd�n�: 25.10.2014
URL: http://www.cukrar.cz/show.asp?id=2995

Pomìr žákù cukráøských škol a jejich uplatnìní v praxi balancuje kolem 50 procent, je to výsledek za kterým notnì zaostáváme. U nás tento pomìr, alespoò podle prùzkumu tohoto portálu je mezi 3-5 procenty!

fiogf49gjkf0d

Tak co k tomu pøátelé dlužno øíci? Oko jihne, dech se tají nad tím, co vše je možné v cukráøském ztvárnìní zpodobit. Marná sláva, monument pnoucí se do skvostné výšiny je pøi zdaøilém provedení vzor pøíkladné elegance. Asi nìco na zpùsob  vznešené dámy, jejíž pùvab se tyèí do výše nad 170 cm, a jež je pøiodìna ve skvostné slavnostní róbì. Ne nadarmo stavìli Babylóòané do výše svoji vìž ve snaze se dotknout slávy nebe. To co pøeènívá, bývá vždy ve støedu zájmu a platívávalo to kdysi, platí dnes a platit bude i ve dnech pozdìjších.
Vìdomi si této podvìdomé lidské uznalosti tohoto druhu hodnot, tvoøili tak v tomto smyslu i italští pasticciéøi. Tyto obrázky je možné si kliknutím zvìtšit, ale i pøes možnosti dnešní digitální techniky se nedosáhne takového vjemu, který se naskýtal tìm, kteøí mìli možnost prostøednictvím vlastního zraku a bezprostøedního vjemu vychutnat z plastického pohledu kouzlo profese sladkých pùvabù.
Vedou se mnohé diskuze nad tím jak stanovit trendy cukráøských soutìží, do jaké výše by se mìly pnout karamelové èi èokoládové monumenty. Já osobnì si myslím, že všechny tyto úvahy již dávno zhodnotil èas, který ve svém pravidelném chodu provìøil na stovkách soutìží trend, jenž je lidskému vnímání nejpøijatelnìjší. Tento trend neopomnìli ani italští cukráøsští výtvarníci v domácím prostøedí nejvìtší svìtové cukráøské výstavy. A vkus italského publika, jež má výtvarný kumšt zakódován ve svých genech, jejich poèin kvitovalo s obdivem.

 

  

  

  

Uvedené obrázky jsou soutìžní prací italského cukráøského dorostu. Netøeba zøejmì dodávat, že
v zemi mající na mapì Evropy tvar boty není potøeba se o budoucnost tohoto umìleckého øemesla obávat. Vezmeme-li v potaz, že pomìr žákù cukráøských škol a jejich uplatnìní v praxi balancuje kolem 50 procent, je to výsledek za kterým notnì zaostáváme. U nás tento pomìr, alespoò podle prùzkumu tohoto portálu je mezi 3-5 procenty! A to je více než na pováženou.
Ona již jen samotná skuteènost, že na SIGEPu bylo pod jednou støechou poøádáno 6 cukráøských soutìží je sama o sobì vypovídající. Na druhé stranì je ovšem pravdou celkový pohled na italský zpùsob života amjící proti našemu jistou bohémnost,  odlišný zpùsob kulturní realizaci a zéjména velmi dùležitý fakt, že Itálie v umìlecké oblasi vždy hrála jedny z nejvyšších tónù v partituøe evropského kulturního dìní. A to se stalo již zažitou tradicí vázající se z generace na generaci, kdy se tak dostává k uplatnìní rèení o zvyku a železné košili.

 

 

Cukráøská kvalita má na SIGEPu vždy absolní prioritu. Návštìvník zhýèkaný obchodními nabídkami všeho smìru, ale hodlá v dnešní dobì dostat za své peníze i nìco navíc. Tento aspekt zákaznického požadavku mìli na vìdomí poøadatelé nejvìtší výstavy svìta cukráøského oboru a pøipravili svým návštìvníkùm doprovodný program sestávající z víøivé podívané hudebníkù a taneèníkù z exotických zemí. Instrumentální skupiny mìly výhradnì bubnové obsazení a tanec úmìrnì této skuteènosti dostával silnì rytmický náboj.


Vytisknuto dne 25.04.2024 ze serveru
Cukr��.cz (www.cukrar.cz)
Konec �l�nku