V přidané hodnotě množiny soutěžících, která se ve dvou dnech v Kroměříži sešla, nebylo tzv. místy k hnutí. Pořadatelé si bezesporu o své vůli kousli do velmi tvrdého oříšku a nejednou sáhli na samé dno svých sil.
Kolik výstavních výrobků kde bylo, v jakém počtu se nacházeli soutěžící, kdo byli přítomní, kdo přijel odkud či v jakých disciplínách se soutěžilo, kolik surovin bylo použito, atd., to ví všichni, ale kolik úsilí, nervů a lopoty se za tím vším skrývalo, to vědí pouze jen ti, kteří byli aktivně zapojeni do  přímých pořadatelských úkonů. Ale jak bývá dobrým českým zvykem, tak to byli právě ti, kteří odvedli onu mouřenínkou práci a pak v rámci nepsaného zákona, že za dobrou práci je dotyčný po zásluze potrestán, tak došlo i k naplnění tohoto přísloví v podobě celkového vyčerpání i nezbytné české pomluvy.
/Obrázky je možné klikem zvětšit/.

Pojďme  se nyní podívat zpětným objektivem na některé soutěžní cukrářské práce v obou věkových kategoriích, které se umístily ve zlatém pásmu nebo v horních pozicích pásma stříbrného.

 
 

Jistě, že se nějaká chybička našla, dnes už by se vědělo, jak udělat jednotlivé detaily lépe, ale to jsme zase u jiného přísloví, že po bitvě bývá každý generál.
Účast mezi prvním i druhým ročníkem a tímto třetím byla velmi rozdílná, stejně jako energetický výdaj vynaložený na udržení soutěže v potřebném chodu. To pořadatelé dobře vědí, rovněž i jako známý výrok moudra, že účelověji se dosáhne horního patra chůzí po jednom schodu než když se schodiště do nejvyššího podlaží snažíme dosáhnout překonáváním třech schodů naráz. Chybami se ale člověk učí a kroměřížští budou mít rok na to - pokud budou u rozsahu takovéto soutěže chtít zůstat (?) -, aby zvolili optimum, v němž se bude snoubit výdej energie a spolehlivost subdodavatelů versus získaný efekt, ve vzájemně vyrovnaném stavu.

 
 
                                 Cukráři senioři  a jejich dortová tvorba

                      Rozdíl v účasti na 1. ročníku Tesccoma Cup 2012 a 2014

Gastro Kroměříž Tescoma Cup 2014 byla bezesporu dobrá soutěž, ale jako každá kvalitní záležitost má i úměrně tomu delší inkubační dobu svého vývoje. A jak je známo každý vývojový detail má i své osobité požadavky. A čím chceme docílit více, musíme takovou měrou i dávat a navíc s pořádnou dávkou citu pro dokonalost a vyváženost celku. A to je náročný úkol v jehož realizaci je potřeba sofistikovaného postupu. Podle mne kroměřížští vykročili odvážným krokem, byť ne pokaždé soukolí jejich snahy zapadlo v tomto případě svým ozubením zcela přesně do sebe podle jejich představ. Určitě lze i vyřknout, že by se v tomto případě mohlo méně, rovnat většímu výsledku. Ale při znalosti mnoha hybných pák představitelů  této gastronomické školy tohoto hanáckého unescového města, si dovoluji vyslovit přesvědčení, že po důsledné analýze a vyvození z ní důsledků a zejména snahy vytrvat, že bude po příště případný IV. ročník kroměřížské Tescomy zase o viditelný stupeň výše.