�l�nek ze serveru Cukr��.cz (www.cukrar.cz) |
|
V�echna pr�va vyhrazena (c) 2001 V�trn�k, s.r.o. |
Dobvn cukrov vy a cukru z pralesa |
| Autor: Red Datum vyd�n�: 22.05.2002 URL: http://www.cukrar.cz/show.asp?id=268 |
| V prv polovin naeho koncho stolet se v tropickch oblastech dobvala (a t i do dneka dobv) z palem va za elem ppravy alkoholickch i lihuprostch npoj. Krom toho bylo ono dobvn nasmrovno k zskvn cukru. |
| V prv polovin naeho koncho stolet se v tropickch oblastech dobvala (a t i do dneka dobv) z palem va za elem ppravy alkoholickch i lihuprostch npoj. Krom toho bylo ono dobvn nasmrovno k zskvn cukru. Je s podivem, kolik vy respektive cukru doke jedna palma poskytnout. va nen v palm rozdlena stejnomrn, nbr vt mnostv se nalz u koruny, hlavn vak v lodyze kvt. va nevytk pi prvnm porann stromu, je zapoteb soustavnho a delho drdn a novch porann stromu, ne dojde k vyluovn vy. Nejvce vonosn jsou palmy datlov, kokosov, arengy ad. Z kokosu se dobv tm zpsobem, e se 1 m dlouh palice kvtn, skryt jet v pochv, na konci sezne, co se v ptch dnech vdy dvakrt denn opakuje. Po tvrtm a ptm dni zane va vytkat. U arengy se uzne cel musk okvt a va vytk z pahlu. Dve je vak nutno poklepvat nkolik tdn na kvtn lodyhu kladivem, aby se astm drdnm pivedlo dostaten mnostv vy do lodyhy. U palmy datlov je postup zcela jin. Nejdve se odstran na horn sti kmenu 12 - 20 list, a to i s hndm jutovm tkanivem. Tm zstane kmen na ploe asi 25x30 cm obnaen a na de. Pot se msto kolmo ohobluje, take zmiz stopy po kloubech lodyh list. Zajmav je, e z porannho msta nevytk vbec dn va. Teprve po pravidelnm hoblovn, kter trv tden, zane vytkat va. Jet pedtm se do den vyznou dv rhy v podob "V", ktermi pak tva stk do bambusov rourky a tou do ndoby upevnn na kmenu stromu. Palma datlov zan kvst na potku horkho obdob, ale dobvn vy se provd bhem studenho obdob, aby se zabrnilo rychlmu kvaen vy. Palma datlov rostouc v such pd poskytne za den v prmru 4 litry vy. Palma rostouc ve vlhk pd poskytne a 19 litr. Za rok se z palmy dobyde vce ne 1 000 litr vy. Daleko produktivnj je palma palmyrsk, borassus flabelliformis. Je to strom vysok 10 m. Poskytuje denn z jedin kvtn lodyhy pes 2000 cm3, ze vech kvtnch lodyh denn 11 litr. va se dobv po dobu 4 - 5 msc v roce. S dobvnm se zapone kdy je palma star asi 15 let, kdy pak poskytuje vu 50 rok. Vdy za ti roky se nech odpoinout. Takov palma dod bhem svho ivota 60 000 litr vy, ili 6 000 kg cukru. Je to uasn mnostv, nebo kad jednotliv palma pedstavuje vlastn mal cukrovar. va vytk nejsilnji za noci, protoe ve dne se j mnoho ztrc odpaovnm. Od 6 hodin do 18 vyteklo v jednom ppad 700 cm3, kdeto bhem 12 nonch hodin se zskalo 2150 cm3. Na ranch z nich vytk va se nachz mnostv piivujcho se hmyzu. Jsou to mravenci, motli, vely, ale i ptci a netopi. Proto se rny pokrvaj pletivem palmovch kmen nebo drtnou skou. erstv va datlov palmy m pjemnou, nasldlou chu, pipomnajc mot a velmi osvuje. Je nesporn, e tmto zpsobem slou palmy lovku velmi uiten. Avak astm zraovnm kmen mrza se strom tak, e kmen m v sob vyezan schody a jeho rny nm aluj na lovka - vykoisovatele. |
Vytisknuto dne 25.10.2026 ze serveru |