�l�nek ze serveru Cukr��.cz (www.cukrar.cz)


V�echna pr�va vyhrazena (c) 2001 V�trn�k, s.r.o.
Upozorn�n�: Doslovn� ani ��ste�n� p�eb�r�n� tohoto materi�lu nen� povoleno bez p�edchoz�ho p�semn�ho svolen� spol. V�trn�k, s.r.o.
Takto vyti�t�n� str�nka nen� dokladem shody vyti�t�n�ho textu se skute�n�m �l�nkem a jako takov� nem��e ani b�t pou�ita.


Vanilka

Autor: IREKS
Datum vyd�n�: 22.01.2014
URL: http://www.cukrar.cz/show.asp?id=1918

Používáme ji v potravináøském prùmyslu pøi pøípravì sladkých pokrmù, pochutin (zmrzlina, èokoláda), pudinkù a alkoholických i nealkoholických nápojù (Pepsi- Cola, Coca-Cola). Mùžeme ji ovšem najít i v parfémech a voòavkách.

fiogf49gjkf0d

Vanilka (ze španìlského vainilla) je královnou mezi koøením. Díky svým aromatickým látkám blahodárnì pùsobí na naši psychiku, uvolòuje nervové napìtí a snižuje agresi. Èasto ji používáme v potravináøském prùmyslu pøi pøípravì sladkých pokrmù, pochutin (zmrzlina, èokoláda), pudinkù a alkoholických i nealkoholických nápojù (Pepsi- Cola, Coca-Cola). Mùžeme ji ovšem najít i v parfémech a voòavkách.

Co vlastnì obsahuje vanilkový lusk?

Nejcennìjší souèástí vanilkového lusku je døeò, která spolu s drobnými èernými zrníèky tvoøí jeho obsah. Ve svaøáku èi horkém mléce mùžeme vyvaøit po použití døenì i jeho slupku, která nám stále nabízí skvìlé aroma a lze ji využít i pro výrobu domácího vanilkového cukru. Pøíjemnou vùni a sladkou chu� vanilky tvoøí fenolický aldehyd vanilin, který je zároveò i její nejdùležitìjší látkou. Avšak díky vysoké cenì pøírodního koøení se zaèal vyrábìt synteticky, což zpùsobilo ménì lahodný a ostøejší dojem. V polovinì 20. století v Èeskoslovensku byl patentován, jako vhodnìjší náhražka, jeho derivát etylvanilin. Nyní jsou v potravinách až v 95 % používány pouze umìlé pøíchutì vanilky.

Créme brûlée, vanilkový extrakt?

Každý z nás snad jednou ochutnal èeský vanilkový pudink a slyšel i francouzský název crème brûlée. Jaký je však mezi nimi rozdíl? Crème brûlée s pravou vanilkou dozajista pøi

prvním soustu rozeznáte od crèmu vyrobeného ze syntetického vanilinového cukru. Tajemství je tedy v ingrediencích! Vanilkový extrakt používaný ve francouzské pochoutce je pøírodní ochucovadlo, které se vyrábí macerací vanilkových luskù v kvalitní vodce (cca pùl roku).

Pìstování a fermentace

Vanilka patøí mezi liánovité rostliny. V pøírodì dorùstá do délky až nìkolika desítek metrù. Pøi pìstování na plantážích je její délka od 1,5 do 2 metrù, kde ke svému rùstu potøebuje podpìru jako napøíklad strom, anebo umìlou verzi v podobì tyèe. V dobì jejího kvìtu, což je necelých 24 hodin, je dùležité zajistit umìlé opylení.

Plody vanilovníku se sklízejí nedozrálé, jakmile zežloutnou (cca 6 až 7 mìsícù po odkvìtu), protože zcela dozrálé tobolky (pøibližnì za tøi ètvrtì roku) pukají a tím se ztrácí velká èást cenného aroma. Je zvláštní, že po sklizni nevoní. Svou vùni dostává až díky peèlivému zpracování, které se dìje dvìma zpùsoby. Mokrá cesta spoèívá v pùlminutovém spaøení tobolek ve vaøící vodì, následném rychlém osušení a uložení na slunce. Po zapaøení se pak dosušují a nechávají se až 8 mìsícù dozrát. Suchý zpùsob je založen na støídavém sušení na slunci a pocení ve stínu (necelý týden). V prùbìhu dalšího nìkolikamìsíèního dozrávání pøichází opìt proces sušení.

Pøírodní vanilka je tedy velice nároèná na pìstování a následné zpracování, vše se dìlá ruènì bez pomoci strojù. To je také jedna z hlavních pøíèin, proè je vanilka tak drahým zbožím. Na cenovém žebøíèku je po šafránu nejdražším koøením svìta.

 

Již staøí Aztékové a Toltékové v jihovýchodní èásti Mexika pøidávali vanilku do rùzných receptù, a to jako souèást placek a nápojù z kakaových bobù. Vanilku dokonce považovali za lék a tonikum. Svými úèinky je vhodná pro povzbuzení srdeèní èinnosti a vùbec k celkovému vzpružení organismu. Evropa její kouzlo poznala až v první polovinì 16. století, kdy se stala velice oblíbenou. Byla produkována pouze Mexikem, celosvìtový monopol tedy pøipadal Španìlùm. Teprve roku 1841 bylo možné rozšíøit její zemìdìlské pìstování do dalších kolonií, a to zvláštì do tìch francouzských (Madagaskar, Réunion a Komory) a na Tahiti, Srí Lanku i Bahamy. V souèasné dobì je nejvìtším producentem Madagaskar.

Mezi druhy poskytující toto koøení patøí pouze nezralé fermentované tobolky nìkterých druhù orchidejí (rodu vanilovník) jako vanilka pravá, vanilovník velkokvìtý a vanilovník tahitský. Její jednotlivé druhy se také urèují podle místa pùvodu: vanilka mexická, bourbonská (z ostrova Réunion), tahitská, èi madagaskarská.


Vytisknuto dne 10.11.2026 ze serveru
Cukr��.cz (www.cukrar.cz)
Konec �l�nku