Cukrářské umění ve smyslu jeho potravinářského využití má oproti výtvarnému umu tvořeného z nepoživatelného materiálu tu výhodu, že se lehčeji a rychleji vytváří, je možné jej konzumovat a je levnější. U cukrářského umu lze využít velmi ošidného a zákeřně nebezpečného, ale mnohdy ovlivňujícího lidského smyslu, který se nazývá chuť. 
Jeho nevýhodou je skutečnost, že se vyznačuje jepičím životem, kdy bývá v protikladu s výrobkem rovněž z umělecké branže, ale z trvanlivého podkladu, vesměs určen pro jedno použití.
Nicméně cukrářský obor, v jeho výtvarném pojetí, bývá velmi žádaný pro různé slavnostní příležitosti a je dominantou různých kulinářských soutěží.
Přesvědčuje nás o tom pohled na tvorbu mladých cukrářských umělců z Itálie.