�l�nek ze serveru Cukr��.cz (www.cukrar.cz) |
|
V�echna pr�va vyhrazena (c) 2001 V�trn�k, s.r.o. |
Nejzvanj hygienick vznamn lenovci |
| Autor: MUDr. Jarmila halov Datum vyd�n�: 27.12.2001 URL: http://www.cukrar.cz/show.asp?id=19 |
| Na ad mst se meme setkat s drobnmi tvory ijcmi v na blzkosti, z nich nkte mohou pmo zdravotn ohroovat lovka. |
| Na ad mst se meme setkat s drobnmi tvory ijcmi v na blzkosti, z nich nkte mohou pmo zdravotn ohroovat lovka. Cukrsk vrobny, prodejny, sklady i dal prostory mohou bt vhodnm prostedm pro znan mnostv lenovc, zejmna hmyzu. kody, kter zde zpsob, mohou dosahovat velkch rozmr. Nkter druhy mohou znehodnocovat vrobky nakousvnm obal, na svm tle mohou penet rzn mikroorganismy i plsn nebo me dojt k vyluovn fekli na vrobky. Penesen mikroorganismy mohou urychlovat rozklad vrobk, snit jejich kvalitu, drnost nebo za uritch podmnek zpsobit onemocnn po poit kontaminovanch vrobk. Jin druhy znehodnocuj prosted, nap. pachem, trusem, zbytky odumelch tl, jin se podlej na vzniku alergi nebo jejich vskyt psob na lidi odpudiv. Dal kody mohou bt zpsobeny pokozenm stavebnch, konstruknch nebo obalovch materil, pokozenm techniky i technologickho zazen. Jsou znmy ppady, kdy dolo k pokozen potravinskch linek pemnoenm vbovitho hmyzu i vyazen z provozu samoobslunch automat na npoje. lenovc, kte se mohou objevit v potravinskch provozovnch, existuje cel ada. Ve svm pspvku se budu vnovat pouze nejvznamnjm a nejrozenjm zstupcm. Pominu cizopasnky sajc krev (nap. tnice, komry, blechy), nebo tato problematika nen pro potravinstv specifick. Rovn mimo pozornost ponechm alergogenn roztoe, kte se vyskytuj pedevm v interirech byt. Pro potravinsk provozy (i kdy pro cukrskou vrobu jen okrajov) maj vt vznam roztoi zpsobujc dermatitidy. Jde o rozshlou skupinu velmi drobnch rozto (velikost do 1 mm), kte jsou pedevm ekonomickmi kdci. Pi pemnoen mohou napaden substrt pokrt i souvislou vrstvou svch tl. Pi kontaktu lovka s napadenm substrtem me dojt ke konm zntm - dermatidm. Po rozmnoen tchto rozto je dleitou podmnkou vlhkost skladovanch substrt. Napadny mohou bt nejen moun vrobky, ale i suen ovoce, sry a dal substrty, kter jsou znehodnoceny nejen poerem, ale i tiplav zatuchlm pachem. Nejinnjm zpsobem boje je prevence - stejn jako pro vtinu kdc. Je nutno dbt na rychlou obmnu zsob, istotu, podek, vtrn, sucho ve skladech. Pokud ji dolo k pomnoen, znehodnocen zsoby likvidovat splenm a jako v ostatnch ppadech, provst odborn desinsekn zsah. Zatmco roztoi jsou pouhm okem st viditeln a pokud se nepemno, je jejich ptomnost skryt, dal druh kodlivch lenovc ji pehldnuteln nen. Jde o dobe znm vbovit hmyz. Mnoh druhy tohoto hmyzu se staly synantropy, tj. e pely do ivotnho prosted a meme se s nimi setkat prakticky vude, a zejmna asto zamouj potravinsk provozovny. Krom toho, e psob na psychiku lid, maj daleko zvanj zdravotnick dopad. V jejich zavacm stroj toti pevaj mikroorganismy, kter se tam dostaly poerem kontaminovanch materil a penej se vkaly na jin materily (jde nap. o patogenn bakterie, cysty stevnch prvok, vajka erv). U ns je nejvce rozenm zstupcem tohoto du 20 a 27 mm velik vb obecn nebo men Rus domc. Problematika boje proti tmto kdcm je pomrn sloit. Vdy vak vyaduje dsledn provdn preventivn opaten a pi pomnoen odborn desinsekn zsah. Dal skupinou kodlivch lenovc jsou tzv.synantropn mouchy. Jde o skupinu nebodavch much, kter se v na lovka a jeho ivotn prosted. Jejich epidemiologick zvanost je dna monost penosu nkterch vir, bakteri, prvok nebo vajek erv povrchem jejich tla nebo prchodem jejich trvicm strojm. Zde jsou zvanj tzv. kominikativn druhy, to jsou mouchy, kter stdav navtvuj hnilobn substrty (vetn vkal) a souasn erstvou potravu nebo i lovka. Do tto skupiny memem zaadit mnoho destek druh. Zde je hlavn a tak nejinnj formou boje prevence, tak jako i v jinch ppadech. Vasn a pravideln odstraovn odpadk, ukldn potravin v lednicch, pouvn ochrannch pokryv, poklop a podobn. Objekty je teba chrnit ped vniknm hmyzu pletivem v oknech. Nesm se ale zapomnat i na zabezpeen malch otvor, napklad ventilanch nebo instalanch. Jako represivn prostedky je mono pout mucholapek. Proveden desinsekce v provozovnch je teba svit ji odbornm pracovnkm. Z druh patcch do tto skupiny je mono uvst vedle nejznmj mouchy domc, masaky obecn i bzuivky nebo slunilku pokojovou. Dal skupinou lenovc, se kterou se velmi asto v cukrskch provozovnch meme setkat, jsou mravenci. Zde je teba se zmnit zejmna o mravenci farao. Tento teplomiln druh, ijc pvodn v Indii, se rozil i v mrnm psmu. Zejmna pebv v oblasti velkch sdli s dlkovm vytpnm, a s rozvodem tepl vody. Tento mravenec vytv rozshl kolonie s destkami krloven (kolem 4 mm velkmi) a mnoha tisci dlnic (asi 2 mm). Hnzd na nejrznjch mstech - zdivo, pod kachlky, v nbytku, zazen, vrobnch strojch. Dvaj pednost mstm, kter jsou dostaten vlhk, aby mli pstup k vod (za umvadlem, u kanl). kod zneiovnm potravin a tak jako jin lenovci penosem mikroorganism na napaden substrty. Stejn kody zpsobuj i jin druhy mravenc, je se mohou pleitostn vyskytnout v provozovnch. Boj s mravenci farao je pomrn sloit. Obvyklm postikovacm ppravkm, kter jsou inn na jin druhy mravenc, se zanaj vyhbat pot, co st "zasaench" mravenc pedala "informaci" ostatn sti kolonie o nebezpe. Zd s, e nejlep zkuenosti jsou s pouitm nstrah obsahujcch juvenoidy - to jsou specifick ltky, kter naruuj vvoj plodu - nap. ppravek LAFAREX. Avak i boj za pomoci tchto ppravk je dlouhodob (kladen pobl hnzd, pstupovch cest a stezek mravenc) a je vhodn jej kombinovat s bakteriovmi postiky provedenmi odbornou desinsekn firmou. I zde je dleit dodret zsady prevence. Pokud jde o ostatn synantropn lenovce, je mono vybrat pouze nkter nejznmj. Na teplch a temnch mstech meme asto nalzt rybenky domc (5 - 10 mm dlouh, stbrn leskl hmyz) ivc se rostlinmi zbytky. Nemaj vt zdravotnick vznam. Obdobn jsou asto velmi hojn pisivky (1- 2 mm drobn hmyz), kter se rovn iv organickmi ltkami, napadaj a znehodnocuj potraviny, ale i jin materily, nap. papr. Pokud jde o blanokdl hmyz, tak krom ji vzpomenutch mravenc, jsou uritm problmem zejmna vosy a srn. Jejich zdravotn riziko je obdobn jako u synantropnch much, navc jejich bodnut me pinst nkdy vn komplikace. O tom, jak dovede znepjemnit posezen zkaznkm v cukrrn i jedin vosa nebo jak me bt nepjemn i zamstnancm, nen nutno uvdt. V du brouk je velk poet synatropnch druh, kte maj jak hospodsk, tak i zdravotn vznam, obdobn jako lenovci. Mohou vak zpsobovat i alergick onemocnn. Zde je mono uvst nap. potemnkovit jako vn kdce mouky a mounch vrobk - nap. potemnk moun nebo men, zavleen - potemnk niiv. Dalch zstupc brouk, kte jsou azeni mezi skladitn kdce je cel ada. Jejich zdravotn vznam je mn zvan, ale ekonomick kody jimi zpsoben, mohou bt znan. Proto vdy pi vskytu tohoto hmyzu je vhodn se obrtit o radu na odbornou desinsekn firmu. Vznamn kdci jsou i z du motl (Lepidoptera). Zde kod zejmna housenky, kter se iv potravinami rostlinnho i ivoinho pvodu. Napaden substrty ni trusem a vlkny, ze kterch spdaj chodbiky a zmotky. Krom toho mohou nkdy vyvolvat i alegie. Z pedstavitel tchto kdc je mono uvst zavjee paprikovho. Jeho housenky (a 13 mm dlouh), nejsou specializovan na jeden druh potravy. Mohou napadat prakticky vechny druhy potravin, vetn koen, kakaa apod. Dokonce dovedou pekonat i siln polyetylenov folie nebo jin obaly. Obdobnm kdcem je zavje moun, kter se vyskytuje, jak jeho druhov nzev ukazuje, pedevm v mouce, kterou znehodnocuje exkrementy, zbytky tla, mouku splt vlknem a vytv v n chuchvalce a hrudky. asto vyskytujcmi se kdci jsou i moli a dal zavjei, jejich rozliovn je obtn. I kdy ve uveden pehled hygienicky vznamnch lenovc je pouze informativn, doufm, e podal alespo zkladn informaci o tom, s jakm "pekvapenm" se meme v cukrskch provozovnch setkat. Nelze tak stanovit obecn platn postup, kter likvidoval vechny jmenovan druhy. Kadmu zsahu by ml pedchzet przkum spovajc ve zjitn ptomnosti a pokud mono i odbr vzork a laboratorn rozbor, na jeho zklad lze pi znalosti mstnch podmnek zvolit nejvhodnj postup z hlediska inku i vynaloench prostedk. To je vak ji pomrn specializovan a odborn innost, kterou mus provdt pracovnci oprvnni k provdn dezinsekce. Na druh stran existuje ada dostupnch a jednoduchch preventivnch opaten, kter by ml kad vrobce i prodejce provdt sm. Jedn se zejmna o udrovn istoty v objektu, uskladovn odpadk v ndobch s vkem, pravideln instalovn st do oken, intenzivn vtrn, ntry okennch tabul sklad modrou barvou, kontrola istoty surovin a vrobk atd. Tato opaten psob trvale a jsou asto innj, ne jednorzov dezinsekn zsah. Vm, e i tento rmcov obraz upozorn na mon nebezpe a na to, e je tomuto problmu nutno vnovat nleitou pozornost. Podceovn me zpsobit vn zdravotn problmy, i ekonomick kody. |
Vytisknuto dne 28.10.2026 ze serveru |