�l�nek ze serveru Cukr��.cz (www.cukrar.cz)


V�echna pr�va vyhrazena (c) 2001 V�trn�k, s.r.o.
Upozorn�n�: Doslovn� ani ��ste�n� p�eb�r�n� tohoto materi�lu nen� povoleno bez p�edchoz�ho p�semn�ho svolen� spol. V�trn�k, s.r.o.
Takto vyti�t�n� str�nka nen� dokladem shody vyti�t�n�ho textu se skute�n�m �l�nkem a jako takov� nem��e ani b�t pou�ita.


Umìlé sladidlo aspartam

Autor: New York Times News Service
Datum vyd�n�: 03.03.2013
URL: http://www.cukrar.cz/show.asp?id=1829

Evropská vìdecká studie rozdmýchala letitou debatu, zda masovì užívané umìlé sladidlo aspartam vyvolává rakovinu. Jde totiž o jednu z nejvíce diskutovaných látek, které se kdy pøidávaly do nápojù a potravin.

fiogf49gjkf0d

 

Evropská vìdecká studie rozdmýchala letitou debatu, zda masovì užívané umìlé sladidlo aspartam vyvolává rakovinu. Když uvidìl Morando Soffritti výsledky sedmileté studie svého týmu o umìlém sladidle aspartamu, pochopil, že rozvíøí další diskusi v letitém sporu. Jde totiž o jednu z nejvíce diskutovaných látek, které se kdy pøidávaly do nápojù a potravin. Aspartam se prodává pod znaèkou NutraSweet a Equal a nachází se v populárních výrobcích jako Coca-Cola Light èi Pepsi Light.
Na celém svìtì ho podle obchodní skupiny výrobcù sladidel Calorie Control Council (CCC) konzumuje kolem dvou set milionù lidí.

Soffrittiho studie zjistila, že aspartam mùže zpùsobovat rakovinu. Na základì výzkumu na 1900 laboratorních krysách, který stál milion dolarù, jeho tým zjistil, že sladidlo souvisí s neobvykle vysokým výskytem lymfomù, leukémie a dalších druhù rakoviny u zkoumaných krys. Tìm podával dávky aspartamu, které odpovídaly tomu, kolik by požil èlovìk vážící 68 kilo pøi konzumaci ètyø až pìti pùllitrových lahví dietní limonády.
ZJIŠTÌNÍ, která Ital publikoval loni v èervenci, vyvolala mohutnou kritiku z øad CCC, která strávila uplynulých pìtadvacet let krocením strachu z aspartamu. Rada tvrdí, že Soffrittiho studie je v rozporu s pøedchozími ètyømi výzkumy, které provedl objevitel aspartamu G. D. Searle & Company a použil je k pøesvìdèení amerického Úøadu pro potraviny a léèiva (FDA), aby sladidlo schválil pro lidskou spotøebu. "Aspartam se bezpeènì užíval více než ètvrt století a je jedním z nejdùkladnìji zkoumaných potravinových doplòkù," stojí v jednom z prohlášení CCC.
Soffrittiho závìry dodaly energii už tak hlasité skupinì vìdcù a zastáncù zdravého zpùsobu života, kteøí jsou pøesvìdèeni, že aspartam je toxin spojený s celou øadou zdravotních problémù, vèetnì bolestí hlavy, závratí, slepoty a srdeèních selhání. Soffritti, který dohlíží na 180 vìdcù ve tøiceti zemích, kteøí spolupracují na výzkumu toxinù, øíká, že od loòského èervence ho kontaktovali nìkteøí z tìchto kritikù, vèetnì poslancù britského parlamentu.
Zatím žádný z regulátorù na základì Soffrittiho výzkumu nezasáhl, aèkoli britský poslanec Roger Williams vyzval už v prosinci k zákazu aspartamu ve Velké Británii. Letos v lednu zaèal zkoumat 900 stran Soffrittiho výzkumu Evropský úøad pro bezpeènost potravin, který je poradním orgánem Evropské komise. Zástupci amerického FDA tvrdí, že se k podobnému kroku rovnìž chystají. Nicménì jak FDA, tak Evropská komise upozornily, že není dùvod, aby se lidé aspartamu vyhýbali.

OMEZIT POUŽÍVÁNÍ sladidla aspartamu by pøišlo na poøádné peníze. Výrobci potravin a spotøebitelé na celém svìtì ho koupili loni za 570 milionù dolarù. Nová regulace sladidla by rovnìž ohrozila prodej produktù za miliardy dolarù, v nichž se aspartam nachází. Už nyní volí ve Spojených státech mnoho firem pro své nízkokalorické výrobky radìji sukralózu, známou pod znaèkou Splenda. Èásteènì proto, že je ménì kontroverzní. Jenže sukralózu vyrábí pod patentovou ochranou pouze jediná firma, londýnská Tate & Lyle, takže je jí na trhu zoufale málo.
Soffritti, který strávil výzkumem potenciálních kancerogenních látek 28 let, tvrdí, že se snaží rostoucím politickým tlakùm vyhnout. Nicménì dodává, že ho znepokojuje velký poèet lidí, zejména dìtí a tìhotných žen, kteøí aspartam požívají. "Pokud je nìco kancerogenní u zvíøat, nemìlo by se to pøidávat do jídla. Zvláštì když to bude konzumovat tak moc lidí."
Lyn Naborsová, výkonná viceprezidentka Calorie Control Council, míní, že Soffrittiho výzkum není smìrodatný, protože používaným krysám bylo dovoleno žít déle, než jsou standardní dva roky, urèené americkým vládním Národním toxikologickým programem. "Je obtížné urèit, zda rakovina, kterou najdete, není zpùsobena nìèím jiným," øíká Naborsová. "Stejnì jako u lidí se organismus krys v pozdìjším vìku zpomaluje a procesy stárnutí zpùsobují celou øadu vìcí."
Soffritti tvrdí, že ke zkoumání aspartamu ho pøimìly nesrovnalosti ve výzkumu rakoviny provádìném Searlem v sedmdesátých letech. Tyto studie prý neobsahují dostateènì velký poèet krys, které nežily dost dlouho na to, aby se u nich rakovina vyvinula. Jeho práce proto zahrnovala 1900 krys, na rozdíl od 280 až 688 hlodavcù použitých Searlem. Soffrittiho krysy pøitom žily až tøi roky, místo aby byly obìtovány už po dvou letech. To je ekvivalent pro 53 let vìku u lidí.

"Rakovina je nemoc tøetí èásti života," upozoròuje Soffritti. "Tøi ètvrtiny diagnóz rakoviny se týkají lidí starších 55 let. Takže když ukonèíte experiment po 110 týdnech a krysy by mìly pøežít až do 150 nebo 160 týdnù, znamená to, že se vyhýbáte rozvoji rakoviny v dobì, kdy by nádory zaèaly rùst."
Searlovy studie zpochybòují i jiní. Dokumenty FDA a záznamy z Federálního registru ukazují, že v letech pøed schválením aspartamu mìla agentura vážné výhrady k pøesnosti a dùvìryhodnosti Searlových studií. Tøeba ve zprávì FDA z roku 1976 stojí, že tyto posudky o aspartamu a nìkolika lécích vyrábìných jeho firmou byly nedostateènì pøipravené, nedbale provedené a nepøesnì analyzované.
Na základì této zprávy FDA požádala ministerstvo spravedlnosti o zahájení vyšetøování velkou porotou, zda dvì ze Searlových studií o aspartamu nebyly zfalšované nebo neúplné. Velká porota nebyla nikdy svolána.
V dalších letech vedla Searlova žádost o schválení aspartamu v FDA k mnoha neshodám. Tehdejší komisaø Alexander M. Schmidt vytvoøil tøíèlenný vyšetøovací výbor, který zjistil, že jedna se Searlových studií na krysách ukázala nárùst poètu nádorù mozku vlivem aspartamu. Èlenové výboru - univerzitní vìdci - proto hlasovali o pozdržení schválení sladidla, dokud nebudou provedeny další výzkumy.
JINÁ ZPRÁVA FDA, tentokrát øezù nádorových tkání, které financoval Searle a provedla je již neexistující skupina expertù, došla k závìru, že aspartam je bezpeèný. V roce 1981 nový komisaø FDA Arthur Hull Hayes s tímto závìrem souhlasil a povolení aspartamu udìlil krátce poté, co ho prezident Ronald Reagan povìøil vedením úøadu. Hayes odešel z FDA o více než rok pozdìji po schválení sladidla. Nastoupil do konzultantské firmy Burston-Marsteller, která v té dobì dìlala public relations pro Searlovu spoleènost.
Naborsová ze CCC tvrdí, že existuje více než stovka publikovaných vìdeckých studií, které ukazují, že aspartam nemá žádné nepøíznivé úèinky. V roce 2002 Evropská komise provìøovala mnoho z tìchto prací a potvrdila, že sladidlo je bezpeèné, dodává Naborsová. Vìtšina z tìchto studií se ovšem zabývala neurologickými úèinky. Žádná nezkoumala výskyt rakoviny u zvíøat, protože tento výzkum je drahý a dlouhý.
Kritici navíc upozoròují, že tyto studie financovali pøímo nebo nepøímo výrobci aspartamu. Jejich výsledky mají sklon záviset na tom, kdo je zaplatil. Z 92 nezávislých studií plných 84 prokázalo nežádoucí úèinky sladidla.
Podle Soffrittiho je nutný další výzkum a otevøená debata, aby se zjistilo, zda je aspartam skuteènì kancerogenní. "Je dùležité, aby se na celou vìc podívali nezávislí vìdci, které nefinancují výrobci," dodává.

zdroj: ihned.cz


Vytisknuto dne 28.03.2024 ze serveru
Cukr��.cz (www.cukrar.cz)
Konec �l�nku