Dneškem vstupujeme do předposledního dílu riminské reportáže z 34. ročníku světového veletrhu zmrzliny, cukrářství, těst a pekařství. Přehlídka umění jednotlivých odvětví zaznamenává pro návštěvnický zrak každý rok určitou proměnu, s tím, že nové úpravy nemohou v technologii surovin a technických výrobků stoupat pravidelným tempem rok od roku.
Čím více se přibližuje vyspělost zařízení a zpracovatelských metod k zenitu technologických možností, tím je postup úměrně této výši zpomalován.
To ale platí pro oko spíše laické, které se zaměřuje na všeobecný pohled,  který SIGEP ve svém širokém rozsahu nabízí, kdy odborný zrak ve své profesi postřehne, byť třeba minimum nových úprav a změn, které v jeho oboru od poslední návštěvy v celosvětovém vývoji nastaly.
SIGEP je veletrhem s puncem světovosti, tak proto ten, kdo hodlá se pohybovat na úrovni jež znamená kvalitu, tak je pro něho určitě dobrým počinem být v kontaktu s bezprostředním vývojem,  který svým působením veletrhy typu SIGEP přinášejí.

 
 

Italský cukrářský svaz uspořádal soutěž cukrářských specialistů ve zhotovení patrových dortů na pohádkový námět s komických podtextem. Soutěž, která se konala  v jednotlivých provinciích vyústila do jednoho vítězného dortu v každé regionální oblasti. Těch je v Itálii celkem dvacet. Vítězný dort poté reprezentoval svůj region v riminském finále na SIGEPU, kdy tak porota a divácké pohledy měly k dispozici stejném počtu zhotovených výrobků.
Obrázky je možné klikem zvětšit.

 
 

Královskou disciplínou v cukrářském oboru jsou dorty. Možnost tisícero způsobů možnosti jejich chuti a zejména podob, je vynesly na nejvyšší místo zákaznického zájmu a proto jsou pravidelnou součástí každé výstavy oborového zaměření a díky jejich působnosti se pořádají všerůzné soutěže na dortové téma. Nejinak tomu bylo i na letošním 34. ročníku SIGEPU.

 
 
  
Připomeňme, že i v soutěžích nejvyšší úrovně kterými jsou olympiáda, světové poháry apod. je v kuchařských soutěžních družstev zařazech ve studené kuchyni i  cukrářský monument, který je jednak dominantou soutěžní tabule a zároveň i jedním z velmi vlivných činitelů, které rozhodují o konečném úspěchu či neúspěchu celého soutěžního celku.

Italský styl dortových kompozic - samozřejmě v komickém a naivním - snad lze říci  - manýrismu, nám podává pomocnou ukázku původu svých tvůrců, kteří mají v sobě hluboko v genech  zažitu výtvarnou tvorbu velkých domácích mistrů typu Michelangela, Leonarda da Vinci, Tiziana, a desítky mnohých dalších. Způsob zpracování dortového zadání je ukázkou propojení současna s klasickou velkou dobou italského výtvarného umění, jež je možné vysledovávat i v tomto dortovém pojetí ve spojení s jeho odlehčeným výrazem.

 
 

Na závěr tohoto dílu vkládám malou, ale důležitou poznámku. Ta se týká fotografií, které ne vždy přinášejí hgodnoty, jak bych si sám představoval. Ten kdo fotil na soutěži světového významu, určitě ví co mám na mysli. Veletrh či soutěž typu olympiády a pod, kdy do této kategorie v divácké návštěvnosti spadá i SIGEP, je vždy přehlcena návštěvnickými davy. A v těchto podmínkách pořídit záběr se všemi atributy co kvalitní fotografie vyžaduje, je hotovým zázrakem.
Když odečtu světelné podmínky, které za normálních okolností lze v klidu nastavit, tak největší překážkou je neustálý dav, procházející kolem vystavovaných exponátů, kdy fotograf musí často bojovat, aby ukořistit alespoŇ nějaký záběr. Takže jsem rád když se mně podaří nafotit někdy z hodně nevyhovujících pozic alespoň něco.

 - pokračování -