Výrobek s názvem pomazánkové máslo musí zmizet z českých obchodů. Česká republika včera prohrála spor s Evropskou komisí. Podle evropského práva se máslem smí označovat pouze produkt, který obsahuje více než 80 procent tuku. České pomazánkové máslo ho má jen zhruba 33 procent a podle unie tak jde o roztíratelný tuk. Rozhodnutí Soudního dvora EU vyvolalo rozhořčení mezi výrobci. "Verdikt nakonec zřejmě budu muset respektovat, ale považuji ho za takovou krávovinu, že na to nemohu slušně reagovat," vyjádřil se majitel a šéf mlékárny Madeta Milan Teplý.

Podle něj je také ohrožena výroba mléka v Česku. Zemědělcům se totiž nevyplácí.

HN: Vnímáte označení pomazánkové máslo jako problém, který by klamal spotřebitele?
Vůbec ne, proč by to mělo klamat spotřebitele? My jsme ho vymysleli, je to naše specialita a specialitou zůstane. Nikdo si pomazánkové máslo s máslem neplete. A navíc je podobné máslu. Takže je to celé nesmysl.

HN: Jak rozhodnutí Evropy přijmete? Budete se snažit situaci ještě zvrátit?
Při neschopnosti českého diplomatického sboru a lidí, kteří v Bruselu jednají, těžko. Nikdo nevěřil, že tento spor můžeme prohrát, a stalo se tak. Je to odraz lidí, kteří tam vyjednávali, jak se umí zastat českých zájmů.

HN: Budete tedy verdikt soudu ohledně pomazánkového másla respektovat?
Rozhodnutí nakonec zřejmě budu muset respektovat, ale považuji ho za takovou krávovinu, že na to nemohu slušně reagovat. Lituji soudní dvůr v Bruselu a celou EU, že se takovouto věcí zabývají. Španělům a všem vyhoví ve všech lokálních specialitách, nás ale berou jako občany třetí kategorie a dělají z nás pitomce. Jen my s tím budeme mít náklady v řádech statisíců korun.

HN: Přemýšleli jste už o novém označení pro pomazánkové máslo?
Máme už zpracované tři až čtyři návrhy. Ale já se tomu hned nepodřídím, nebudu přece vyhazovat peníze na ulici. Zatím budeme používat staré obaly, které máme.

HN: České potravinářství stíhá jedna rána za druhou. Nejdřív to byla posypová sůl z Polska, teď zase metylalkohol. Dotýká se to i Madety, třeba tím, že se v zahraničí řekne: Ti jsou z Česka, od těch zboží nechceme?
Ano, je to obrovská rána i pro nás. Ale neodpustím si trochu ironie - z hlediska public relations to má pro Českou republiku jednoznačný přínos. I v Americe se píše, že alkoholické nápoje vyrábíme z kapaliny do ostřikovačů. Jinak bychom se do tamějších médií nedostali.

HN: Jaké máte ztráty?
To se těžko vyčísluje. Ale vezměte si třeba posypovou sůl - sýrařina je totiž především o soli. Na jednu solnou káď spotřebujete půl vagonu soli. A je potom rozdíl, když nakoupíte kilo soli za 25 korun, nebo kilo soli s pískem za 4,80. To je v nákladech velká částka. Já myslím, že Evropská unie, přestože doufám, že se brzy rozpadne, by tohle měla brutálním způsobem trestat.

HN: Jednou větou říkáte, že unie má něco trestat, i to, že doufáte v její rozpad. Není to v rozporu?
Tím jsem myslel, že když už ji tu máme, ať dělá, co slíbila. Jinak jsem velký euroskeptik. Máme 1470 zaměstnanců, kteří natáhnou každý měsíc ruku a chtějí mzdu. Další tisíce lidí zaměstnáváme přes naše dodavatele. A koukejte se, v jakém jsme stavu. V Bruselu řeknou nějaké moudro, Češi začnou být papežštější než papež a začne se dělat jedna kravina za druhou.

HN: Jako třeba?
Nařízení ohledně kvality výroby. Jen co jsme museli dělat veterinárních opatření. Tady je přitom jedna z nejkvalitnějších péčí v Evropě. Nebyly tu žádné průšvihy. Veterinární správa to všechno odchytala, i když na nás byla hodně tvrdá.

HN: Nejsou tedy ale tvrdá opatření nutná?
Já vám řeknu příklad. V době krátce po vstupu do EU jezdili kontroloři na sanaci a hygienu výrobních podniků. Když přijeli poprvé, rozhodli, že sloupy ve výrobě budou omotány nerezovým plechem a žlábky na mléko musí být takové, aby šly drhnout ze stran. Dali jsme do toho statisíce, v některých případech i miliony. Za čas přijeli znovu pod jiným vedením a řekli nám, že to tak nesmí být. Že to musíme zase předělat.
Náš podnik ale nepatří bance nebo spolku přátel žehu. Patří konkrétní osobě. A vy si chcete koupit novou odstředivku, ale místo toho děláte zase znovu jako hlupák to, co se už jednou nainstalovalo.
Paradox je, že pak jedete do Bruselu - města moudrosti a tam vidíte, jak zedník stojí nad sýrařskými vanami zakrytými kartonem a omítá strop. A tady vám přikazují, abyste si umyl uši, než vejdete do provozu.

HN: Podle dat statistického úřadu mléčné výrobky od začátku roku na rozdíl od jiných potravin zlevňují. Čím to je?
Nízko jsou výkupní ceny. Kleslo hlavně eidamské zboží, sušené mléko, máslo. Nikdo přitom neví přesně proč.

HN: To by vám mělo vyhovovat.
Ale je to problém pro české zemědělce. Já zpeněžím litr mléka za 5,80, za 6 korun. Zemědělci by ho potřebovali prodávat vzhledem k drahé naftě a dalším nákladům za 8,50. Tolik já jim dát kvůli vlastním nákladům nemohu.

HN: Za kolik tedy prodají?
Za 7,20 nebo 7,40, ale dlouho to nevydrží. Jediné, co české zemědělce drží nad vodou, je rostlinná výroba. Té se ještě daří. Ale zlikvidovala se tady výroba vepřového. Zemědělci se na ni vykašlali, protože se to nevyplatilo. Šedesát procent vepřového masa se dneska dováží. Teď se zase bude ze státní pokladny výroba vepřového podporovat. A kdo je za to odpovědný? Který ministr? Měli jsme jich hodně. Někteří byli učitelé, jiní hráli na housle a jak to vypadá dnes? On hraje na housle dál a vepřové maso tady není. A teď je doba, kdy se to samé hraje o mléko.

HN: Takže se podle vás může stát, že české mléko prostě nebude?
To se může stát velice brzy. Zemědělci řeší problém, kam mléko dávat. Cena půjde nahoru, ale pomalinku. Do konce roku určitě ne. Nakupujeme od nich o korunu levněji, než potřebují. A to říkám já, který se za nízkou cenu vždy rval jak kudlanka nábožná. Už dnes se prodávají stáda dojných krav. A kam? Do Polska, Holandska, Belgie. Za dva roky se zruší kvóty na produkci mléka. V těchto zemích, kde je výroba podporována, se začne mléko těžce nadprodukčně vyrábět. Prodáme jim stáda a tady to zdechne.

HN: Vy se na to nějak připravujete?
Kvóty padnou. Je to prohlasované a nezměnitelné. My Češi jsme přizpůsobiví - nejdřív jsme kvóty nechtěli, teď je zase chceme, protože Česká republika produkční kvótu nenaplňuje. Původní členské země EU potřebují vyšší kvóty a nedosáhly jich, takže zhruba tři roky dozadu produkci mléka podporují a budou vyrábět takové množství, že ho budou dovážet i k nám. Navíc je tato podpora financována ze státních rozpočtů. To je v České republice nemožné, jelikož naše státní kasa je prázdná.

HN: Neuvažujete tedy o vlastní produkci mléka?
Bylo by to dobré, ale nemáme na to kapitál. Ale ono nám pomalu nic jiného nezbude. Teď to chci řešit tak, že se se zemědělci dohodnu na dlouhodobých smlouvách, kde jim budu nějakým způsobem garantovat cenu. Protože spoléhám na to, že i oni budou mít snahu si tento byznys udržet. Nemůže je donekonečna živit produkce pro bioplynky. Ona je unie stejně zase zasekne.

HN: Jste zaměřeni stále nejvíce na domácí trh. Do zahraničí vozíte asi čtvrtinu své produkce. Neuvažujete o tom, že byste vyváželi víc?
Já bych rád více exportoval, ale do EU neprodáte nic. Staré členské státy podezírám, že to není proto, že bychom na tom byli jinak s cenami. Mají prostě strach z konkurence. Ať otevřou trh! Řekněte Rakušanům, ať tady nakupují máslo, vždyť je přece kvalitní. Jenže oni jsou chytřejší než my. Já jsem osobně dovezl naše výrobky do Tyrolska. Řekli mi, že naše zboží nemohou vzít. Dostali podporu formou dotace na vybavení, na truhlíky na oknech, a budou tedy prodávat jen místní potraviny. Kdyby to neudělali, nevydrží tam.

HN: Proč to takhle nefunguje tady?
My to neumíme, nedokážeme si velet sami. Potřebujeme vůdce.

HN: Zatím to vypadá, že velí cena. Jak to bude vypadat s cenami mléčných výrobků? Zlevňujete, když jsou výkupní ceny nízko, nebo se připravujete na zvýšení DPH?
Ceny porostou nejen kvůli vyšší DPH. I výkupní ceny mléka půjdou pomalu nahoru. To se samozřejmě projeví na vyšších cenách mléčných výrobků.

HN: Právě kolem DPH teď panuje nejistota. Jak tohle ovlivňuje vaše plánování a byznys?
Jak to říci slušně? Člověk tu neví, co bude za dvě hodiny.

                                      Potraviny a EU

Co Brusel Čechům zakázal
Pomazánkové máslo - obsahuje zhruba 33 % tuku. Podle EU by se měl jako máslo označovat jen výrobek, který má více než 80 % tuku.

Marmeláda - název marmeláda se smí podle EU používat jen pro výrobky z citronů a pomerančů. Všechno ostatní je džem.
Tuzemský rum - už v roce 2003 byl název rum nahrazen názvem tuzemák. Rum podle norem EU totiž musí být destilát z cukrové třtiny. Ten český se pálí z melasy či obilí.

Chráněné české potraviny
České pivo - v EU není povoleno používat v názvu výrobku jméno země. České pivo je výjimkou.
Mezi další české potraviny s ochrannou známkou v EU patří například Hořické trubičky, Pardubický perník, Třeboňský kapr, Nošovické kysané zelí nebo Jihočeská niva.
V Bruselu řeknou nějaké moudro, Češi začnou být papežštější než papež a začne se dělat jedna kravina za druhou.

zdroj: ihned.cz