Tradiční české zákusky jsou vůči cheesecakům a tiramisu v čím dál větší defenzivě. Koupit dobrou laskonku, kremroli či nedejbože indiánek je úkol pro detektiva. Nemáte-li v okolí cukrárnu, kde je umí dělat, pusťte se do výroby sami. Třeba ovocné košíčky zvládne i začátečník. Nejbližší nám zůstávají chutě, které známe z dětství. Paměť našeho jazyka je třeba důvodem, proč mnozí z nás tvrdohlavě kupují oplatky všeho druhu ze Slovenska a jejich českou konkurenci bojkotují. Nejde o to, že by sereďské pečivárne dělaly oplatky a sušenky zdravější nebo bez éček: akorát méně "vylepšují" receptury a víc se drží těch původních. Což vyhovuje nostalgické paměti našich chutí.

Stejné je to i se zákusky a dorty. Dobré tiramisu je fajn, nemám vůbec nic proti cheesecaku. Jenže málokterý exemplář těchto dezertů ve mně dokáže spustit bezuzdné nadšení, jaké zažívám, když někde narazím na laskonku podobnou té, co mívali na Svatém Kopečku u Benešů. Právě laskonky a kremrole starodávného střihu ze mě udělaly štamgasta cukrárny, kde jinak mají jedno z nejpříšernějších kafí v okolí naší redakce. Kam na laskonky a kremrole tedy vím, mým zásadním problémem však zůstávají indiánky. Tuhle sladkost nejasného, zřejmě maďarského původu buďto nikdy nedělají, a pokud ano, tak chutná... divně. Prostě úplně jinak než v cukrárně na Palackého v Olomouci, kterou vedl v osmdesátých letech párek podivných čtyřicátníků. Dneska by spadali do kategorie přestárlých emos, jako děcka jsme je kvůli nezdravě bílé pleti a černě obarveným vlasům podezírali z pobytu v kriminále. No a právě tihle dva měli nejlepší indiánky na Hané. Dneska je na místě jejich cukrárny antikvariát, což je sice zařízení sympatické, ale sladkosti tam neseženete. Indiánky z Palackého tak zůstávají nedostižným etalonem, s velkým odstupem následují exempláře z jedné cukrárny v Zábřehu a jedné ve Valašských Kloboukách.
V Zábřehu mi dokonce dali recept, takže až se někdy v zimě odhodlám, najdete indiánky na tomto místě. Teď je ale léto a k němu patří jiný z tradičních českých zákusků, které se ve slušném provedení prakticky nedají sehnat - ovocný košíček.
Tartaletky všeho druhu si ctění páni cukráři mohou schovat pro jiné zákazníky, mně by stačil košíček se třemi druhy ovoce nebo aspoň ten malinový. Nabídka cukráren je ovšem podobná jako u indiánku: povětšinou nedobrý, případně žádný.
Na výrobě přitom není nic složitého. Naopak, krémové košíčky s ovocem patří mezi cukrářskými výrobky do kategorie "málo práce, efekt značný". Stačí dobře synchronizovat přípravu všech částí košíčků a za tři čtvrtě hodiny můžou být hotové. V první fázi vyrobíte košíčky z máslového těsta a dáte je péct do trouby. Než zezlátnou, máte dost času připravit žloutkový krém s citronovou kůrou. A než upečené košíčky a krém zchladnou, stihnete v klidu připravit želatinu.
Do žloutkového krému můžete přidat jakékoliv ovoce. Kdo má rád sladko-kyselý kontrast, ocení červený rybíz, pokud chcete naopak harmoničtější kombinaci chutí, zkuste broskev, přepůlenou kuličku hroznového vína nebo kousek pomeranče. Kompromisem mezi těmito dvěma variantami jsou maliny či zralé ostružiny. Zvlášť lesní odrůdy mají výraznou osvěžující chuť, která jde k citronem ochucenému žloutkovému krému naprosto skvostně. A když se v želatině dobře vybalancuje poměr cukru a citronové šťávy, zmizí vaše košíčky ze stolu dřív, než stihnete mrknout.

Malinové košíčky
(rozpis na 10 formiček)

250 g hladké mouky
špetka soli
145 g změklého másla
4 lžíce cukru moučky
3 žloutky
3/4 lžíce maizeny
250 ml smetany
1 citron
1/2 lžíce želatiny
250 ml vody
2 lžíce cukru krystal
1/4 kg malin

Troubu předehřejeme na 160 stupňů. V míse smícháme sůl a mouku a pak do nich rozetřeme 120?g másla. Až začne směs připomínat drobenku, přidáme dvě lžíce cukru moučky a nakonec žloutek.
Vypracujeme těsto, podle potřeby přidáme vodu. Prohněteme a pak těstem vyložíme košíčky.
Prázdné dáme péct, dokud nezezlátnou; trvá to deset minut až čtvrt hodiny. Pak necháme vychladnout a opatrně vyjmeme z formy.
V rendlíku našleháme zbylé žloutky, smetanu, maizenu a zbylý cukr moučku. Necháme pomalu probublávat na mírném plameni, dokud směs nezhoustne. Potom odstavíme z plotny a přidáme kůru z jednoho citronu. Necháme zchladnout a vmícháme zbylé máslo.
Ve vodě rozpustíme želatinu a přidáme cukr. Posléze přidáme ještě šťávu z poloviny citronu.
Necháme přejít varem a pak odstavíme.
Upečené košíčky plníme krémem, poklademe malinami a nakonec přelijeme vrstvou želatiny. Dáme zchladnout a teprve poté servírujeme.

zdroj: ihned.cz