Dariusz Marcinkowski před 12 lety vyměnil obchodování s Čínou za podnikání ve stavebnictví v Česku. A nelituje, i když v posledních týdnech se nezabývá téměř ničím jiným než napravováním pošramocené pověsti, kterou polský byznys získal v souvislosti s aférami kolem nekvalitních potravin. Je totiž předsedou Klubu polského kapitálu, neziskové organizace sdružující polské firmy v Česku.
"Udělali jsme chybu. Jenže teď to vypadá, že špatné jsou všechny polské potraviny, což není pravda," říká Marcinkowski.

Proč se v Česku najednou objevily aféry s polskými potravinami?

Nevím, ale zaznamenáváme to už půl roku. Pracovala předtím špatně inspekce? Nebo je najednou Poláci začali dělat špatné? U nás máme přísloví: Na ohnutý strom i koza skočí. My jsme si ten strom ohnuli skandálem s technickou solí. A naši obchodní partneři si mohli dovolit na nás skočit. Udělali jsme chybu, že jsme tolik let dovolili používat tu sůl a špatně vás informovali. To je naše chyba. Ale to, co se potom rozjelo, způsobilo, že to vypadá, že v Polsku je jen špatné jídlo.

HN: Polské úřady se na Čechy obecně dívají přezíravě. Když jsem o soli mluvil s mluvčím polské inspekce, tak se divil, že se divíme...

Chyba je na polské straně, i v polských médiích se o tom velice diskutovalo. Podvody a kriminální činy je třeba trestat, pokutovat a nebát se o tom mluvit. Protože jsme v Evropské unii, musíme si vyměňovat informace. Už nejde zavřít hranice, proto je důležitá výměna informací. Ale na druhé straně, proč česká státní inspekce věnovala tolik času a prostoru jen polským produktům?

HN: Máte pocit, že z české strany je to řízená kampaň, jak naznačoval deník Gazeta Wyborcza?

Nechci to tak nazvat, ale normální situace to není. Základním problémem je, že polské zemědělství je silné, může konkurovat v celé Evropě. Vyvážíme to, co si kdo objedná. Mluvíme o potravinách, před pár měsíci to byla okna. Čeští nákupčí vědí, co si objednávají. Řetězce prý přijíždějí objednávat s konkrétními recepturami. Nebo si vybírají podle ceny. A vy jako výrobce se tomu musíte přizpůsobit. Kvalita a cena je problém i v Polsku, tam taky můžete mít laciné párky za pět nebo dobré párky za deset zlotých. Já se snažím vždy najít pozitiva. Takže plusem je silný dovoz z Polska do Česka. Kdyby s námi nikdo nepočítal, tak to nedělá.

HN: Cítí už polské firmy, že jejich zboží nejde tolik na odbyt?

Polské firmy se nebojí. Nekoupíte vy, tak oni to prodají Němcům a ti vám to prodají s nálepkou Made in EU, pokud bude poptávka. A vy zaplatíte třeba o 20 procent víc. Poláci problém v Česku necítí, nevidí jeho rozsah a nečtou každý den české noviny. Ale my, co tu žijeme, ano. Některé noviny píšou, že polská zmrzlina je jen z chemie. Může být z chemie, ale i z ovoce a mléka. Stejně tak může být z chemie i z ovoce a mléka německá zmrzlina.

HN: Nebylo třeba fotbalové Euro příležitostí k vylepšení pověsti?

Člověk nemá zájem se prezentovat, když má pocit, že nemusí. Pokud jde o průmyslové zboží, tak s tím není problém. Češi vědí, že polské zboží má svoji kvalitu v rozumné ceně. Konkurence je v pořádku. Dvanáct let jsem obchodoval s Čínou. Bylo možné objednat boty za dolar, lepší byly za tři dolary. Věděl jsem, že budou reklamace, ale pořád se dalo vydělat. Když je základním faktorem cena, tak se hledá ta nejnižší, ať už je to v Polsku nebo v Rumunsku.

HN: Může tento problém nějak poškodit česko-polské vztahy, které jsou obecně vnímané jako skvělé?

Myslím, že ne. Za rok už o té kampani nebudeme vědět. S politikou to nemá co dělat, výborné vztahy Čechů a Poláků nejsou jen falešný dojem. V Polsku jsou kvalitní i nekvalitní potraviny. Čeští nákupčí vědí, co si v Polsku objednávají. Řetězce prý přijíždějí objednávat s konkrétními recepturami. Nebo si vybírají podle ceny. A vy jako výrobce se tomu musíte přizpůsobit.

zdroj: ihned.cz