�l�nek ze serveru Cukr��.cz (www.cukrar.cz)


V�echna pr�va vyhrazena (c) 2001 V�trn�k, s.r.o.
Upozorn�n�: Doslovn� ani ��ste�n� p�eb�r�n� tohoto materi�lu nen� povoleno bez p�edchoz�ho p�semn�ho svolen� spol. V�trn�k, s.r.o.
Takto vyti�t�n� str�nka nen� dokladem shody vyti�t�n�ho textu se skute�n�m �l�nkem a jako takov� nem��e ani b�t pou�ita.


Vet sladkost

Autor: Tom Sedlek
Datum vyd�n�: 10.04.2012
URL: http://www.cukrar.cz/show.asp?id=1680

okoldu pi rozpoutn zahvejte pomalu a pozor na peht tmav by nemla peshnout 49 C, mln a bl 43 C. Peht pokod chu a poru fyzikln vlastnosti jednotlivch ingredienc okoldy.

fiogf49gjkf0d

okoldov chipsy i kdy u jsem vidl brambrky z okoldy, toto se vztahuje na mal kousky okoldy ve tvaru kapek, dky vrobnmu procesu. V naich krajch nejsou moc rozen, nicmn pouit najdou pedevm v cookies, ale zrove nahrazuj jakoukoliv okoldu v receptu, kde ji muste krjet na mal kousky. Vyrbj se prakticky ve vechny druhy, od blch po hok.

Smores. Tento pamlsek u vbec nen znm, alespo na tto stran Atlantickho ocenu. Smores je zkrcen v anglitin some more, peloeno jako njak dal. Traduje se, e jakmile ochutnte prvn, chcete njak dal - odtud nzev. Smores jsou dva grahamov krekry, na jeden polote kousek okoldy, nad ohnm na pejli opeete marshmallow, polote na okoldu, a nahoru druh graham.
V USA je kad rok spotebovno 21 milin kilogram marshmallows pro tento el, polovina z prodanho mnostv. Velk mnostv je zkonzumovno dalmi, nm cizmi zpsoby, marshmallows se dvaj do hrnku s kakaem, horkou okoldou a teba nahoru na viov nebo dov kol.

Opeench marshmallows to kdy snte vechny krekry a okoldu. Marshmallows jsou pnov bonbny, nzev pochz sloenm dvou anglickch slov. Mallow je slz, rostlina (Athaea officinalis), rostouc divoce v mokinch marsh. Prvn marshmallows, vyrbn skuten ze vy tto rostliny se datuj do starovkho Egypta, vce ne 2000 let ped nam letopotem. Egypan tuto pochoutku vyrbli smchnm mzy s medem a oky, a urit to nebylo ani podobn dnenmu vrobku.
Do modernho podvdom se dostaly a potkem 19. stolet ve Francii a teprve v roce 1948 Alex Doumak patentoval svj vynlez, umoujc marshmallows s pidnm krobu ztuhnout vytlaen pes trubiky a poslze nakrjen na kousky.
Nikdo nev, kdo prvn piel s npadem na Smores, ale nejstar zmnka je ze zpisnku dvch skautek z roku 1927. Nejen v USA jsou dnes Smores synonymem pro tborov ohe, asi jako u ns buty a pekky.
Jet ped padesti lety se marsmallows vyrbly z mzy slzu, vajench blk, cukru a krobu, dnen vrobek je ovem zcela odlin. Pouv se elatina, do kter je vmchna glukza, krob, cukr a voda. Nejvt Smore, vc 700 kg spoteboval 7000 tabulek okoldy. Trby za tuto cukrovinku jsou jen v USA okolo 125 milion dolar ron.

 

okolda zkladn dlen okoldy zn
Covertura - volba profesionl, nejlep kvalita okoldy s vysokm obsahem kakaovho msla, dvajcho lesk. Obsahuje ho nejmn 32 procent, co umon pracovat s mnohem ten vrstvou hmoty ne u obyejn okoldy. Vtinou mus bt temperovna ped zpracovnm.
Hok nebo tak kontinentln obsah kakaovch st okolo 75 procent, skoro dn cukr, velmi mlo lid je schopno vychutnat si tento druh samotn.
Tmav okolda nejvce pouvan pro bnou spotebu, obsah kakaa 30 a 70 procent.
Mln okolda obsahuje kondenzovan nebo suen mlko, mn ne 20 procent kakaa.
Organick okolda jak nzev napovd, kakaov boby zpracovan na tento typ okold nejsou chemicky oetovny, kvalita, ovem za vy cenu.

Bl okolda - Nen to vlastn okolda, protoe neobsahuje kakaov prek, ale je to pouze kakaov mslo, cukr, pchut a mlko. Postrd hloubku chuti oproti ostatnm okoldm, oblbena je tak pro svou barvu, kontrastujc s hndou pi pouit obou druh na desertu.
Blou okoldu volte francouzskou nebo vcarskou, oproti  britsk, kter vtinou obsahuje msto kakaovho msla rostlinn olej a syntetick ltky.
okoldu pi rozpoutn zahvejte pomalu a pozor na peht tmav by nemla peshnout  49 C, mln a bl 43 C. Peht pokod chu a poru fyzikln vlastnosti jednotlivch ingredienc okoldy.

Chcete otevt vlastn okoldovny? Tady je recept na okoldu,
covertura
56 a 70%  kakaovch st (pro coverturu min. 32% kakaovho msla, zbytek kakao)
29 a 43%  jemn mletho cukru
1% lecitinu (jako emulgtor) a vanilkov extrakt
mln okolda
11% kakaov sti (kakaov prek + kakaov mslo)
3%  rostlinn tuk
20% mlko (suen nebo nkdy kondenzovan)
65% cukr
1% lecitin a vanilkov pchu


Vytisknuto dne 29.03.2024 ze serveru
Cukr��.cz (www.cukrar.cz)
Konec �l�nku