Veletržní zahraniční hity jsou již v dnešní době i hity domácími. Přesto se zkusmo podívejme co případně v některém detailu může být v Itálii, jedné z největších cukrárenských velmocí světa, odlišného oproti tomu co se u nás vidí možná zřídka.
Je pravodu, že dnešní doba svádí v zájmu upoutání zákazníka až k extrémním výstřelkům, jak uvidíme z některých následných obrázků, ale byznys je o tom, že je potřeba dát lidem to co chtějí.

Zmrzlina vládne jednoznačně na všech italských rovnoběžkách od Udine po spodní Sicílii.
Je pozoruhodné, že se až tak nerozlišuje zda jde o zmrzlinu kopečkovou či točenou nebo, jak je patrno na snímku, podávanou lopatičkou. Schválně jsem se zaměřil na tento způsob podávání, kdy mně spíše zajímala reakce zákazníka, zda bude reagovat na tento způsob podání.
Ani v jednom případě jsem se nesetkal s tím, že by měl zákazník připomínku k porci, která nemá, "organizovanou" podobu, a jak se nakydne, tak se nakydne. Zdánlivě někomu o chlup více  a naopak. Obchodník se vždy ovšem snažil aby host byl s jeho nabíracím úkonem spokojen, což se dle toho, že alespoň před mým zrakem, projevilo s bezprobémovým odběrem.
Píšu o tom tímto způsobem, že jsme se v naší cukráně Větrník pokusili kdysi o totéž.
Samozřejmě, že jsme dávali porce víc než dobré, ale bohužel se našel nejeden nespokojenec, který si myslel, že druhému dáváme více. Pozor, nikdo neřekl, že on sám má málo, ale že ten druhý dostal víc. Tak jsem si vždy vzpomněl na vtip o Češích, který končí přáním  ... ať sousedovi ta koza chcípne! Dopadlo to u nás nakonec tak, že jsme od tohohoto způsobu nabírání zmrzliny museli odstoupit, protože ukřivděný zákazník je velmi spolehlivým šiřitelem špatných zpráv, které mají magickou moc v lidském příjmu být přijímány v poměru 1:10 oproti zprávám dobrým, která mají příjmovou hodnotu pouze v poměru 1:4.

Znáte tohle? Dříve narození určitě. Jedná se o velmi populární a spolehlivé výrobky van Berkel, které na veletrhu představovaly klasickou dobu téměř jednoho století zpátky. Osobně si vzpomínám, že před více než padesáti léty měly tyto výrobky ve svém znaku - název logo se ještě nepoužíval - orla. Jednalo se o velmi rozšířené a spolehlivé přístroje v provedení vah, pokladem, různých nařezových strojů apod.

 
  

Na tomto snímku pod textem je sedící dívka v křesle. Avšak ne ledajakém. Tohle křeslo je zhotoveno z tvrzeného papíru a tento materiál byl používán na Sigepu dokonce i v předváděcím středisku, kde se během čtyř dnů na něm vystřídaly stovky lidí.



Následující záběry jsou ukázkou toho, jak je cukrařina, respektive s ní související pomůcky a přípravky populární, kdy stánky s tímto zbožím byly v parmanentním obléhání.