�l�nek ze serveru Cukr��.cz (www.cukrar.cz)


V�echna pr�va vyhrazena (c) 2001 V�trn�k, s.r.o.
Upozorn�n�: Doslovn� ani ��ste�n� p�eb�r�n� tohoto materi�lu nen� povoleno bez p�edchoz�ho p�semn�ho svolen� spol. V�trn�k, s.r.o.
Takto vyti�t�n� str�nka nen� dokladem shody vyti�t�n�ho textu se skute�n�m �l�nkem a jako takov� nem��e ani b�t pou�ita.


SIGEP - naukové poznatky v Rimini/ - 4.

Autor: Jiøí Øezáè z Vìtrníku
Datum vyd�n�: 06.02.2012
URL: http://www.cukrar.cz/show.asp?id=1654

Nezbytnou souèástí každého SIGEPU jsou výukové programy, které byly rovnìž pøítomny v jeho již 33. edici. Pøeètení si pouhé receptury bez praktického znázornìní, je v takovém pøípadì mnohdy rovno polibku pøes sklo.

fiogf49gjkf0d


Nezbytnou souèástí každého SIGEPU jsou výukové programy, které byly rovnìž pøítomny v jeho již 33. edici. Pøeètení si pouhé receptury bez praktického znázornìní, je v takovém pøípadì mnohdy rovno polibku pøes sklo. A výukové nauky na nepøeberné téma lze ve 28 halách riminského veletržního cukráøského salonu nalézt na tucty. Nìkteré firmy se prezentují v menších prostorách, kdy si zájemce o pøedvádìcí akci trochu postojí, ale namnoze je k dispozici speciálním pódium s rozsáhlým hledištìm, vybaveným øadou židlí.



 
 

Pùvod kávy je zasazen v Etiopii, kde podle legendy se jistému pastevci zdálo, že jeho zvíøata jeví v jistou roèní dobu nadmìrnou aktivitu. Se svými poznatky se svìøil mnichùm v nedalekém klášteøe a ti zjistili, že pùvod jejich bujnosti spoèívá v jakémsi keøi, který byl obsypán kulatými plody. Duchovní zaèali sami na sobì zkoušte úèinky plodù záhadného keøe a s pøekvapením zjistili, že se jim zvýšili bdìlost a i pracovní výkonnost. Tím došlo k objevení spoleèenského nápoje, který postupem doznal velké obliby v celém svìtì.
Pìstování kávy probíhá v nìkolka kontinentech, pøedevším v Africe, Jižní Americe a Asii.
Kávu tvoøí smìs zrn dvou základních druhù, kterými jsou coffea arabica a robusta coffea, kdy jejich pomìr, ale s možnou pøímìsí dalších variant kávových odrùd a zpùsob rozmanitosti zpracování  s dalším použitím technologických zpùsobù a pražením, vznikají rùzné druhy káv, které známe pod rozmanitými názvy znaèek. Mezi nejrozšíøenìjší a rovnìž nejuznávanìjší patøí italská produkce. A ta na veletrhu  SIGEP patøila rovnìž k veletržním dominantám. A nejenom to.
Pøi pøíležitosti 33. výroèí poøádání cukráøského veletrhu SIGEP, který svou objemovou nabídkou pøekroèil již dávno hranice pouhých sladkých laskominek, byl rovnìž poøádán šampionát  ve zpracování kávy, kdy mezinárodní baristé zmìøili síly svého tvùèího umìní aby posunuly stupeò vrcholové výkonnosti o pøípadný stupínek výše.

  
 

Na své si rovnìž pøíšli milovníci èokolády, pro které byla opìt na mnoha stáncích pøichystána pøehlídka rùzných druhù èokolád a tvorby rozmanitých modelù. Ale nechybìla ani základní surovina, z níž se postupem doby zrodily chu�ové divy, zakleté v tajemství vùní, barev i tvarù, na jehož poèátku stál jihoamerický kakaový bob, který je v zemi svého pùvodu nazýván èerné zlato.
Tato kaková plodina má svùj pùvod v Jižní Americe, odkud byl španìlskými kolonisty pøevezen do Evropy a jeho stromy pak byly osazeny rozlehlé pláže Zadní Indie a i dále na východ.
V dnešní dobì plochy se stromem plodící semena kakaovníku, nazývaného Theobroma, nalezneme v asi 70 % zastoupení celkové svìtové produkce na západním bøehu Afriky.
Že se èokoláda  vyznaèuje osobitou chutí, je známo i tìm nejmenším konzumentùm.
Na výstavách i soutìžích se s ní rovnìž setkáváme jako s umìleckými výtvory.

 
Úchvatný èokoládový "Dekor 2000" švýcarského trojnásobného mistra svìta Elisia Tontiho, kterého si mnozí cukráøi pamatují z vystoupení v Èesku z poèátku tohoto století.
Jeho výtvarné motto:  "NE MINULOST, ALE SMÌR DO BUDOUCNA" uplatòoval velký èokoládový mistr i ve svém již pokroèilém vìku na letošním SIGEPU.

 
Že by SIGEP už vystavoval v dobì hospodáøské krizei staré železné haraburdí? Ale kdež! To je jen práce umìlcù, kteøí vytvoøili èokoládové repliky starého rezavého náøadí!



  
  
  

Maestro Giovano Fandini se se pøedstavil s èokoládovou tvorbou rùže jejímuž zhotovení pøed zvídavým publikem se vìnoval od otevøení veltržních bran do pozdního veèera. Bìhem denní produkce spotøeboval kolem 10 kg èokolády.

- pokraèování -

 


Vytisknuto dne 14.10.2026 ze serveru
Cukr��.cz (www.cukrar.cz)
Konec �l�nku