Pojďme v závěrečném dílu reportáže cukrářské soutěže  Moravský pohár nahlédnout do tvůrčích dílen nejúspěšnějších účastnic jejího devátého ročníku, jemuž náležela rotační režie Potravinářské školy a služeb Brno, Charbulova ulice. Při skončení slavnostního ceremoniálu si podáním rukou předali pomyslnou štafetu zástupce brněnské školy se zástupcem školy kroměřížské, která  bude pořadatelem již 10. ročníku, tedy jubilejního v této sérii přehlídky cukrářské krásy a dovednosti.
Bez doprovodného programu se v dnešní době již žádná soutěž neprovádí. Nejinak tomu bylo i ve škole v brněnských Černovicích, kde se úvodního výstupu ujalo žákovské taneční duo u něhož kromě jistých tanečních kreací byl pozoruhodný nadhled, až skoro netypický pro tak věkově nízkou kategorii, s kterým provádělo svou zdařilou taneční exhibici.
Cukrářská show byla hlavním číslem volného programu ceremoniální ouvertury, ve vystoupení v cukrářském provedení málo vídaného. Na židle obsluhovaných a zároveň čestných hostů usedl starosta městské části Brno Černovice se svojí místostarostkou a cukrářská exhibice smíšeného páru předčila očekání za něž se aktérům dostalo bouřlivých ovací.

Vítězkou se stala Jana Kosičková z brněnské Potravinářské školy a služeb na Charbulově ulici, studentka 3. ročníku. Vstupními surovinami soutěžního exponátu byly žloutková šlehačka, jahody a vaječný likér. Korpus dortu vytvářel Sacher dort, který byl připraven samostatným ušleháním žloutků za přilévání oleje. Rovněž se samostatně šlehaly bílky s cukrem s následným smícháním obou hmot a zasypáním prosátou hrubou moukou a kakaem. Doprovázející  mistrová Hedvika Petlachová tvořila improvizační zástup, kdy osobní mistrová byla nucena jeden ze soutěžních vrcholů roku strávit na lůžku v důsledku nemoci.

Dort na 2. místě u bzenecké Moniky Kroupové, studentky 2. ročníku, byl vytvářen čokoládovým korpusem proloženým čokoládovými pláty a prolitý pomerančovým macerátem a likérem z téhož citrusu.
Náplň měla čokoládový charakter za přispění šlehačky a čokoládovými křupinkami, kdy tato surovinová vazba naplňovala normu moderního trendu. Povrch doznal potažení mandlovou modelovací hmotou a ozdoba měla typický bzenecký původ z karamelu. Zde lze doplnit, že jak jinak, když vrchní učitelka odborného výcviku Marie Kučerová právě prostřednictvím karamelu slavila nejeden úspěch na mezinárodních soutěžních prknech včetně olympiády, ba i zhotovením karamelové ozdoby pro národní tým. Čili náročný, ale zároveň i efektní karamelový prvek se stává již dlouhodobě vysoce údernou soutěžní zbraní pro bzeneckou cukrářskou školu, která tak jejím prostřednictvím slavila nejeden úspěch. Pozici z trenérského postu jistila odborná učitelka Libuše Maléřová.

3. místo devátého ročníku Moravského cukráře náleželo cukrářce královského jména, Elišce Hoďákové z Frýdku-Místku. Ta již držela žezlo úspěchu a dokonce toho absolutního, teprve nedávno na Priessnitzově poháru v Jeseníku. Ale horněji položené polohy naší vlasti Elišce zřejmě svědčí, kdy rovněž zvítězila na Gastrofestivalu v Ostravě. Brno je holt v nížině a tak se Eliška pro tentokrát srovnala se svými soupeřkami „až“ na třetím místě.
Frýdecko - Místecký exponát sestával ze Sacherova korpusu, máslového krému a byl plněný propečenou hmotou. Dortová vizáž  měla svatební charakter, pro níž našla Eliška námět ve velkolepé svatbě britského prince Wiliama. Způsob provedení Eliščina dortu ve zpodobnění nastávající nevěsty Catherine vyvěral z její osobní představivosti. Ozdoby zajišťoval efektní karamel v provedení nažloutlého zbarvení.

Devátý ročník Moravského poháru je tímto definitivně za námi. Na školách ještě bude doznívat ozvěna rekapitulace úspěchů a proher, s perspektivou vylepšení pro některé z následných soutěží.
A jsou to právě soutěže, které jsou oním příslovečným hnacím motorem  pro další rozvoj cukrářského oboru, spočívající v použití moderních surovinových prvků a jejich optimálních kombinací k vytřibení vkusu a námětové fantazie mladé generace, která vnímá svět neotřelým zrakem  a reflexivně se přizpůsobuje rozvětveným směrům nepřeberných možností vyjádření emoční tvorby tolik charakteristické právě pro cukrářský obor.

 
                              7. místo - Trávníková Barbora - Uherské Hradiště

A jsou to právě mladí soutěžící udávající svým mladistvím elánem tomuto dávnému a pokaždé stále žádanému oboru nový rozměr a impulz , který tohle řemeslo posouvá o další vývojový stupeň kupředu.
Méně prý znamená více. Ano, je to moudré heslo jistící záruku toho co bylo, případně toho co je. Ale ti, kteří chtějí jít dopředu, se budou nuceni oprostit černého pohledu na budoucno a zaostřit svůj zrak jasnozřiva, třeba i za cenu určité ztráty a řídit se heslem, že čím více, tím lépe.

 
                                         8. místo - Popelysh Annastasiya - Praha

Protože v jednotě je síla a bývá to výběr objemu, který odhalí, byť třeba zprvu nenápadné rezervy, které se mohou stát, a životní praxe nás o tom nejednou přesvědčila, těmi tolik potřebnými titány, kteří silou své vůle a odhodláním vytváří nové hodnoty svého oboru.
A to je zároveň i směr, kterým by se měl dobře rozjetý Moravský (a nyní už vkládám tolik potřebnou identifikační vsuvku) - cukrářský - pohár dále vyvíjet.