fiogf49gjkf0d
Tradièní surovina èeské kuchynì mùže mít zlatì jantarovou barvu i svìtlý
bledìžlutý odstín. Zatímco svìtlý akátový med se hodí k rybì, aromatický lesní zkuste se zvìøinou nebo jej pøidejte do perníèkù èi tradièních podkrkonošských medovníèkù.
Med je dokonalá surovina. Chutná, sladká, pøitom zdravá a dostupná. Navíc tradiènì patøí do èeské kuchynì, zejména v nìkterých regionech je nedílnou souèástí receptù, co se dìdí z generace na generaci. Jedním z tìchto regionù je Podkrkonoší. A právì sem, do vísky Konecchlumí, mì pøed tøemi týdny vzala kamarádka na návštìvu k Dagmar Janatkové, která je v širokém okolí vyhlášená svými medovníèky.
Koleèka z medového tìsta slepovaná kakaovým krémem si paní Janatková pamatuje od dìtství, kdy je pro rodinu pekl její dìdeèek. "Dìdeèek byl z hájovny a mìl úly v lese. Chodíval k nim pøes ten les každý den," vzpomínala paní Janatková, pøinášejíc na stùl pyramidu nazlátlých medovníèkù. Rodin, které mívaly vlastní úly, bývaly v podhùøí Krkonoš stovky, dodnes se tu dá u malých výrobcù poøídit med v desítkách odstínù a chutí. I když jsou lidé po Vánocích možná peèením sladkostí odrovnaní, medovníèky se k lednu náramnì hodí.
Med se podle pùvodu dìlí do dvou základních skupin: kvìtový, zvaný též nektarový, a lesní èili medovicový. První pochází z nektaru kvìtù, druhý vèely tvoøí ze stromové mízy, která prošla trávicím traktem mšic a èervcù parazitujících na nìkterých rostlinách.
Medovicový med mívá tmavší odstín, který zpùsobují barviva obsažená v míze døevin, z níž pochází. Má navíc díky silicím aromatiètìjší chu�. V kuchyni se proto hodí k výraznìjším pokrmùm, tøeba do omáèek ke zvìøinì nebo ke zralým nepasterovaným sýrùm. Výrazné jsou i nìkteré kvìtové medy, tøeba temnì zlatý kaštanový nebo koøenitý vøesový, který je populární ve francouzské Bretani, Španìlsku nebo Portugalsku.
Kdo chce kombinovat med se surovinami jemnìjší chuti, tøeba drùbežím masem, rybami nebo ménì výraznou zeleninou, mìl by sáhnout po sklenici svìtlého akátového, jetelového nebo krémovì žlutého sluneènicového medu.
Pokud jde o peèení, je skvìlou volbou øepkový med, v sousedním Polsku a na Ukrajinì potom dávají pøednost pohankovému. Ten má intenzivní pryskyøièné aroma a jeho barva je tmavá, skoro hnìdá. Moji polští kamarádi tvrdí, že s tímto druhem medu zùstávají perníèky déle vláèné. Já dávám do perníèkù ráda med z lipových kvìtù, který má nádhernou jantarovou barvu a výraznou chu�, anebo, pokud je po ruce, taky hlohový, jehož aroma pøipomíná oøíšky.
Medy z rùzných kvìtù èi míz se liší nejen barvou a chutí, ale taky léèivými úèinky. Pampeliškový pomáhá pøi nemocech ledvin, jater a žluèníku, sluneènicový má vysoký obsah vitaminu A a malinový je úèinný proti nachlazení.
V Èesku je dlouhodobì nejpopulárnìjší med lesní, vèelaøi to považují za neobvyklé, tøeba v sousedním Nìmecku jdou na odbyt mnohem víc medy kvìtové. V Èesku je to ale každopádnì naopak a lesní med se prodává dráž než ty ostatní. Zøejmì proto potravináøská inspekce èas od èasu narazí na padìlky. Jako medovicový tøeba výrobce prodává levnìjší øepkový. Ten má pøirozenì svìtlejší odstín, ale pokud se nìkolikrát zahøeje, ztmavne. Dalším zpùsobem, jak panèovat med, je nastavit jej cukrem anebo sirupy vyrobenými z cukrové tøtiny èi kukuøice.
Èas od èasu taky inspekce odhalí v medu antibiotika. Takový med obvykle pochází od mimoevropských vèelstev, hlavnì z Asie, kde jsou pravidla pro chov vèel benevolentnìjší než v EU. Dlouhodobá konzumace takového medu mùže zpùsobit, že si organismus na antibiotika zvykne a hùø pak reaguje na léèbu tímto druhem medikamentù. Nejjednodušší zpùsob, jak se problematickému medu vyhnout, je kupovat ho od malých tuzemských výrobcù. U nich se antibiotik bát nemusíte, a navíc mívají vìtší výbìr jednodruhových medù: od akátového po vøesový.
Podkrkonošské
medovníèky s krémem
rozpis na tìsto
1 kg hladké mouky
40 dkg cukru mouèky
12 dkg másla
4 vejce
4 lžíce medu
8 lžic mléka
1 balení jedlé sody
rozpis na krém
1 l mléka
20 dkg cukru krupice
2 balení vanilkového pudingu
1 kg másla
4 lžíce kakaa
Mouku, 40 dkg cukru mouèky a jedlou sodu smícháme. Pøidáme na kousky nákrájené máslo, vejce, med a mléko. Ze všech ingrediencí vypracujeme tìsto. Nemìlo by být lepivé, spíš vláèné. Pokud se lepí, pøidáme navíc trochu mouky. Tìsto necháme do druhého dne odležet pøi pokojové teplotì.
Ve studeném mléce rozmícháme oba pudingové prášky, pøidáme cukr a podle návodu na obalu pudingu vaøíme do zhoustnutí. Necháme zcela vychladnout. Potom do pudingu zašleháme máslo, nakonec pøidáme kakao.
Tìsto rozválíme do tenka, vykrajujeme z nìj koleèka a klademe na plech vyložený peèicím papírem. Vložíme do trouby vyhøáté na 180 stupòù a peèeme 10-15 minut. Vychladlá upeèená koleèka slepujeme k sobì pøipraveným krémem. Krémem nešetøíme, vrstva mezi koleèky by mìla být vysoká alespoò pùl centimetru. Slepená koleèka dáme nejménì na tøi dny uležet do chladna.
zdroj:ihned.cz