fiogf49gjkf0d
Tradin surovina esk kuchyn me mt zlat jantarovou barvu i svtl
bledlut odstn. Zatmco svtl aktov med se hod k ryb, aromatick lesn zkuste se zvinou nebo jej pidejte do pernk i tradinch podkrkonoskch medovnk.
Med je dokonal surovina. Chutn, sladk, pitom zdrav a dostupn. Navc tradin pat do esk kuchyn, zejmna v nkterch regionech je nedlnou soust recept, co se dd z generace na generaci. Jednm z tchto region je Podkrkono. A prv sem, do vsky Konecchlum, m ped temi tdny vzala kamardka na nvtvu k Dagmar Janatkov, kter je v irokm okol vyhlen svmi medovnky.
Koleka z medovho tsta slepovan kakaovm krmem si pan Janatkov pamatuje od dtstv, kdy je pro rodinu pekl jej ddeek. "Ddeek byl z hjovny a ml ly v lese. Chodval k nim pes ten les kad den," vzpomnala pan Janatkov, pinejc na stl pyramidu nazltlch medovnk. Rodin, kter mvaly vlastn ly, bvaly v podh Krkono stovky, dodnes se tu d u malch vrobc podit med v destkch odstn a chut. I kdy jsou lid po Vnocch mon peenm sladkost odrovnan, medovnky se k lednu nramn hod.
Med se podle pvodu dl do dvou zkladnch skupin: kvtov, zvan t nektarov, a lesn ili medovicov. Prvn pochz z nektaru kvt, druh vely tvo ze stromov mzy, kter prola trvicm traktem mic a ervc parazitujcch na nkterch rostlinch.
Medovicov med mv tmav odstn, kter zpsobuj barviva obsaen v mze devin, z n pochz. M navc dky silicm aromatitj chu. V kuchyni se proto hod k vraznjm pokrmm, teba do omek ke zvin nebo ke zralm nepasterovanm srm. Vrazn jsou i nkter kvtov medy, teba temn zlat katanov nebo koenit vesov, kter je populrn ve francouzsk Bretani, panlsku nebo Portugalsku.
Kdo chce kombinovat med se surovinami jemnj chuti, teba drbem masem, rybami nebo mn vraznou zeleninou, ml by shnout po sklenici svtlho aktovho, jetelovho nebo krmov lutho slunenicovho medu.
Pokud jde o peen, je skvlou volbou epkov med, v sousednm Polsku a na Ukrajin potom dvaj pednost pohankovmu. Ten m intenzivn pryskyin aroma a jeho barva je tmav, skoro hnd. Moji polt kamardi tvrd, e s tmto druhem medu zstvaj pernky dle vln. J dvm do pernk rda med z lipovch kvt, kter m ndhernou jantarovou barvu a vraznou chu, anebo, pokud je po ruce, taky hlohov, jeho aroma pipomn oky.
Medy z rznch kvt i mz se li nejen barvou a chut, ale taky livmi inky. Pampelikov pomh pi nemocech ledvin, jater a lunku, slunenicov m vysok obsah vitaminu A a malinov je inn proti nachlazen.
V esku je dlouhodob nejpopulrnj med lesn, velai to povauj za neobvykl, teba v sousednm Nmecku jdou na odbyt mnohem vc medy kvtov. V esku je to ale kadopdn naopak a lesn med se prodv dr ne ty ostatn. Zejm proto potravinsk inspekce as od asu naraz na padlky. Jako medovicov teba vrobce prodv levnj epkov. Ten m pirozen svtlej odstn, ale pokud se nkolikrt zaheje, ztmavne. Dalm zpsobem, jak panovat med, je nastavit jej cukrem anebo sirupy vyrobenmi z cukrov ttiny i kukuice.
as od asu taky inspekce odhal v medu antibiotika. Takov med obvykle pochz od mimoevropskch velstev, hlavn z Asie, kde jsou pravidla pro chov vel benevolentnj ne v EU. Dlouhodob konzumace takovho medu me zpsobit, e si organismus na antibiotika zvykne a h pak reaguje na lbu tmto druhem medikament. Nejjednodu zpsob, jak se problematickmu medu vyhnout, je kupovat ho od malch tuzemskch vrobc. U nich se antibiotik bt nemuste, a navc mvaj vt vbr jednodruhovch med: od aktovho po vesov.
Podkrkonosk
medovnky s krmem
rozpis na tsto
1 kg hladk mouky
40 dkg cukru mouky
12 dkg msla
4 vejce
4 lce medu
8 lic mlka
1 balen jedl sody
rozpis na krm
1 l mlka
20 dkg cukru krupice
2 balen vanilkovho pudingu
1 kg msla
4 lce kakaa
Mouku, 40 dkg cukru mouky a jedlou sodu smchme. Pidme na kousky nkrjen mslo, vejce, med a mlko. Ze vech ingredienc vypracujeme tsto. Nemlo by bt lepiv, sp vln. Pokud se lep, pidme navc trochu mouky. Tsto nechme do druhho dne odleet pi pokojov teplot.
Ve studenm mlce rozmchme oba pudingov prky, pidme cukr a podle nvodu na obalu pudingu vame do zhoustnut. Nechme zcela vychladnout. Potom do pudingu zalehme mslo, nakonec pidme kakao.
Tsto rozvlme do tenka, vykrajujeme z nj koleka a klademe na plech vyloen peicm paprem. Vlome do trouby vyht na 180 stup a peeme 10-15 minut. Vychladl upeen koleka slepujeme k sob pipravenm krmem. Krmem neetme, vrstva mezi koleky by mla bt vysok alespo pl centimetru. Slepen koleka dme nejmn na ti dny uleet do chladna.
zdroj:ihned.cz