Ocitnout se ve Bzenci, znamená být ve středobodu Moravského Slovácka  proslulého podoblasti vinařské oblasti Morava. A odtud se může začít odvíjet příběh ovlivňující jak charakteristiku kraje, tak i lidí sžitých s táhnoucími se vinohrady, v nichž se daří Ryzlinku Rýnskému, který je v době  příznivosti daru slunečních paprsků nazýván králem vín, jenž v podobě bzeneckého „tekutého slunce“ obdržel příznačný název Bzenecká lipka.
A stejně tím, čím je pro Bzenec tento proslulý révový  kultivar, tak lze říci, že rovnakou měrou šíří bzenecký věhlas i jeho vyšší a střední škola integrující svou nauku o odborné učiliště, v němž je sladkou Bzeneckou lipkou jeho učební obor cukrář.
Není v Česku jediné významné soutěže, kdy by se název této školy neskloňoval se soutěžními  úspěchy, a to po již řadu roků.
A bzenecké učiliště je rovněž spolupořadatelem, dnes již významné cukrářské soutěže Moravský pohár, který má ve svém organizačním programu vždy ve tříletém cyklu.

Jet do Bzence na cukrářskou soutěž, znamená těšit se alespoň týden dopředu. Jet do města vína a škol, vzdáleného asi 65 kilometrů od jihomoravského krajského města Brna, znamená jet cestou svažující se k toku řeky Moravy v místě, kde začne vytvářet hranici se sousedním Slovenskem. Směr cesty není zcela jednoduchý a může se stát i trochu cestopisným rébusem, kdy ne vždy je vhodné jet po paměti neboť města, možná známějších jmen, Uherské Hradiště a Hodonín, mohou svést z optimálního směru.
Ale pokud dorazíte přesně a vstoupíte do místní školy, je na co se dívat.
Cukrářská dílna, vyznačující se prostorovým rozsahem, skýtá možnost aplikace jednotlivých cukrářských úkonů, z nichž má většina z nich vyhrazeny své prostory. Jedná se o výjimečnost, ne zdaleka přítomnou i u škol s jinými ekonomickými možnostmi. Při pohledu na výsledkovou listinu  cukrářských soutěžních úspěchů reprezentace bzeneckého cukrářského oboru,  nám začnou ze spleti hlubin vzdáleného prostoru a času vystupovat do popředí tři jména, která výrazným způsobem měla dopad na to, že cukrářský bzenecký David způsobil mnohou porážku  nejednomu velkoobjemovému Goliáši.
Ta jména vytváří osu úspěchů a mají znění: Ševčík – Budík – Kučerová.
Prvé jméno je ředitel školy, mazaný lišák s vrozeným smyslem pro organizaci a obchod, dnešním mluvou manažment, a s rovněž vrozeným čichem pro příležitost. A dodám, že tento muž, na němž stojí mnohé, má k tomu všemu důkladný smysl pro disciplínu, budící respekt ze strany pedagogů a o žácích ani nemluvě.
Druhou personou je vrchní mistr, dnes již ve výslužbě, Emanuel Budík, tvůrce soutěže Moravský pohár, která ve svém vstupním ročníku měla název Český cukrář. Jedná se o umírněného liberála, vzbuzující úctu svým klidným moudrem a s nesmírnou dávkou poctivosti, trpělivosti a odevzdanosti se oboru, který stavěl základy budoucích cukrářských úspěchů bzenecké školy, kdy kladl cihlu na cihlu, až završil stavbu jím zamýšleného díla. Třetí osobou je vedoucí učitelka cukrářského oboru Marie Kučerová, která vlastní autodidaktikou se dopracovala k soutěžním medailím i na olympijské scéně a svůj způsob tvorby, ať už soutěžní či pedagogické podoby, dokázala uplatnit v projevu svých žáků a tím rozšířit rozsáhlou množinu úspěchů bzenecké školy. A nyní bychom mohli mluvit o dlouhé řadě dalších tvůrců, jdoucích ve stopě zmíněných průkopníků, a to ať v nedávném minulu nebo přítomném současnu.
Předností bzenecké školy je personální flexibilita ve směru schopnosti a úspěšnosti svých žáků, kdy každý vítěz soutěže bývá zařazen do seznamu pedagogického kádru, kdy v případě jeho zájmu a volného mísa, může najít profesní uplatnění ve své škole. V tomto výčtu uvedeného je zároveň odpověď na otázku, v čem spočívá základ soutěžních úspěchů  bzeneckých cukrářů.

A stejnakou měrou se soutěžní skupina stará o i o uspořádání cukrářského klání, které v letošním roce nabylo již své osmé podoby a dokázalo do soutěžního areálu bzenecké školy přivést 17 soutěžních aktérů. Jedná se o rekordní počet účastníků v osmileté soutěžní historii Moravského poháru. Dalším průlomem v soutěžních zvyklostech byla historicky první výhra účastníka mužského pohlaví, kdy všechny dosavadní ročníky ve smyslu prvenství, náležely dívkám.

Tradičním zadáním byla dortová variace na téma
1. slavnostní výrobek - jedno nebo víceposchoďový dort libovolného tvaru do hmotnosti 5-ti kg  na volné téma s přídavkem degustační vzorku.
2. čtyři druhy dezertů – od každého druhu 6 kusů + 3 kusy na degustaci.
3. Malý dekorační výrobek z jedlých materiálů (např.modelovací hmoty, čokolády, griliáže, karamelu, plastického cukru apod.)

Soutěž měla třídenní trvání od zahájení po prohlídku soutěžních prostorů a seznámení se s organizačními pokyny a večerním posezení v místním vinném sklepě.
Druhý den byl vyhrazen šestiapůlhodinové době čistého času pro soutěžní tvorbu a večerní zábavě účastníkůpři diskotékové zábavě.
Třetí den měl tříhodinovou tvůrčí dohru s výstavní prezentací, ohodnocením a slavnostním kulturním závěrem s vyhlášením výsledků.

Výsledky 8. ročníku Moravského poháru

1 - Leoš Bujáček, zlato - 278,33 bodů - VOŠ,SOŠ a SOU Bzenec
2 - Markéta Hoferová, zlato-259,67bodů - SŠPH, Uherské Hradiště                                     
3 - Veronika Snopková, stříbro - 204,33 - SŠ HaS Kroměříž

- pokračování - Na našem dalším portálu www.gastronews.cz naleznete mnohadílnou reportáž z největší kuchařské soutěže v ČR, "Kuchař roku".