Polsko

Již na mistrovství světa v Brně bylo Polsko Trojským koněm soutěže a tento tým ukázal, že v jeho sestavě je ukrytá velká operativnost a tvůrčí síla spojená s uměleckou nápaditostí. Při posledním cukrářském šampionátu byl hybnou silou polského družstva Janusz Profus a očekávání toho, zdali se s ním setkáme i v Německu, bylo cílovým pohledem při čtení polské sestavy.



Januszovo jméno na soupisce tohoto jediného slovanského zástupce nebylo, ale v cukrářském rondonu jsme ho mohli vidět míhat se sem a tam. Roli soutěžícího zaměnil za funkci, jak naši polští kolegové říkají promotéra, čili kouče nebo chcete-li trenéra. A byl to prakticky jediný účinkující z přítomných, který se opakovaně vrátil na světová soutěžní prkna, i když v pozměněné roli.
Od prvního pohledu bylo patrné, že polský tým přišel mimořádně připraven a s předsevzetím jít v Německu co nejvýše. To ostatně naznačovala i odpověď na dotaz, kam má Polská republika v závazku se dostat, kdy bylo jednoznačně vysloveno: "Vyhrát"! Ale s moudrostí životem zkušeného člověka pro jistotu, že by se tak i nemuselo stát, byla v dodatku otevřena zadní vrátka pro případ co kdyby, ve formulaci věty, že alespoň když ne jinak, tak se dostat na stupně vítězů.
Že je konec dobrý a tedy tak i všechno ostatní se v dobré obrátilo, by mohlo být závěrečným hodnocením polského týmu, ale pojďme se projít po vítězné stezce mistrů světa cukrářů seniorů pěkně od počátku.

EXPEDICE K SATURNU
Polské reprezentační družstvo zvolilo za svůj soutěžní program let vesmírné mise k Saturnu. Kosmická sonda Cassini odstartovala dne 15. října 1997 se záměrem dosažení šesté nejvzdálenější planety sluneční soustavy v říjnu roku 2004. Kromě toho má při průletu kolem Saturnova měsíce Titanu vyslat na tohoto souputníka boha rolníků, jak je tato obří planeta též nazývána, schránku se zařízením, které má zkoumat atmosféru Titanu. Vědecké teze o podobnosti Titanovy atmosféry se zemskou, zavdává úvahu o odhalení tajemství života na Zemi s poskytnutí možnosti odpovědi na otázku zda kromě nás jsou ve vesmíru i jiné formy života či dokonce myslící bytosti.
Právě toto stále aktuální vesmírné téma inspirovalo naše kolegy z Polska ke zvolení svého námětu, který rozčlenilo do soutěžních požadavků mistrovství světa. Proč právě tato vesmírná idea byla nosným námětem tvorby polského družstva? Bylo to proto, že Polská republika se podílela technicky na projektu vesmírné lodě Cassini, jak zněla odpověď vedoucích členů polské "cukrářské expedice" ve Wiesbadenu, a jak se domnívám já, určitým impulzem, možná i podvědomým, je značná popularita vesmírné vědy v Polsku díky jejich velikánovi, duchovnímu otci heliocentrické soustavy, astronomovi Mikuláši Koperníkovi. Je proto celkem přirozené, že součet úspěchů v kosmických poznatcích v Polské republice se odráží i v námětu cukrářských reprezentantů této země.
Polské exponáty, spolu s německými, patřily absolutně k nejvyšším. Výšková dominanta je nezbytnou součástí působivosti vizáže každého díla, a ten kdo by se krčil v tvorbě při zemi, bude se úměrně tomu i krčit pod stupni vítězů. Výška je pochopitelně dílčí záležitost, ale pro úspěch nezbytná. Znovu použiji příměr při soutěži krásy a vedle sebe stojící rovnako pěkné miss, kdy jedna se vyznačuje mírou mezi 150 až 160 cm a druhá v rozmezí 170 a 180 cm. Výsledek dojmu působení v návaznosti na hodnocení je zřejmý.
Poláci jsou ostřílení soutěžáci a spletitost soutěžních fíglů dobře znají a umějí jejich vhodným zakomponováním i též bodovat.

Umělecké dílo z karamelu
Zde se do zmíněné výšky pnul karamelový monument křišťálového vzezření vycházející z podstavce dekorovaným do podoby ozdobného řasení a ústící v koncovém výškovém bodě ve dva výhony odklánějící se na odlehlé strany.
Pozlacené (a zase ta barva!) marcipánové růže s proužkovanými listy, vložené do cukrového dutého okruží zdobené v podélném směru čokoládovými linkami, ve své spodní části se nespojující do klasického kruhu, ale pokračující v dráze své tvorby v bod setkání, kde oba konce se odvrátí do protisměru a v efektním přetažení přesáhnou svůj obvod.
Mezi oběma karamelovými výhony znázorňujícími vesmírný prostor, je nainstalovaná samotná sonda Cassiny z pastilage.
V ozdobném řasení podstavce nalezneme ve vzniklých prostorách záchyty pro duté karamelové sady stébel, které demonstrovaly přirozenou formou absolutismus ruční techniky práce s karamelem a vysokou hodnotu nápadu.

Zmrzlina
Klasicky způsobem vyrobená zmrzlina s dochucením černého rybízu, pomerančem a mandlovým čokoládovým biskvitem.

Mimozemský dort
Tímto názvem pokřtili polští cukrářští projektanti pětici dortů vyrobených z jemného kávového mousse a kávového cripsu a z mousse z bílé čokolády s ovocem. Tyto dorty zaujaly svým netradičním tvarem dosvědčujícím o hledání nových tvůrčích invencí a tvarových poloh polského celku. Podstata novinky dortového tvaru spočívala v nezakončeném kruhovém zhotovení se směrovým navýšením pouze jedné poloviny dortu.
Dorty byly zasazeny do opticky (pro oko diváka) naznačeného zubatého rámu z čokolády. Barevný přechod z podkladové žluté barvy nabýval lehce dráždivé oranže a splňoval normu barevného provedení. Dominantou dortového exponátu byla karamelová plastika postavy.
Nad kvintetem dortů ve 2 metrové výši dominoval květ v takové poloze, že i z tohoto postavení vnímavější divák ocenil způsob myšlení "dopředu" u polského týmu.
To, že polský tým počítal se vším, dokládá právě i tato skutečnost, že divák napříč pohledu z mravenčí perspektivy na panorama dortů ve výšce, měl možnost díky optimálnímu úhlovému nastavení polohy dortů vidět každý jeho detail.
Dorty byly umně naaranžovány, stranově převyšoval jeden druhý, a stejně takové bylo jejich podélné a výškové uskupení.
Jednalo se pravděpodobně o nejzdařilejší dortové aranžmá.

Planeta Saturn
Námět vesmírného objektu, jak již bylo předesláno, byl centrálním duchovním námětem tvorby polské cukrářské reprezentace. Tato prstencová planeta nabyla své podoby prostřednictvím čokolády, stejně jako její prstenec.
Podstavec držící vesmírné těleso byl zhotoven ze skla a na něm v rozličných výškách a směrech na nerezových miskách se skleněným pokrytím ......
Polské soutěžní podium mělo pozadí s kosmickým námětem podtrhujícím centrální motiv tvorby a jednotlivé exponáty byly nasvíceny.
Polský tým vytvořil kompaktní celek který byl prezentován zkušenými cukrářskými mistry a měl odborné vedení na té nejvyšší úrovni jaká se může týmu dostat. Cukrářský rutinér Janusz Profus byl více než nadpoloviční zárukou toho, že jeho svěřenci se dostanou minimálně na stupně vítězů.
Samotný Janusz prohlásil, že Brno bylo jeho posledním vystoupením na nejvyšší cukrářské soutěži, a že jeho další práce bude zaměřena pouze na trenérský post. Jistě není třeba zdůrazňovat, jaká síla, násobena mezinárodními úspěchy tohoto úspěšného dlouholetého polského reprezenta, bude do dalších bojů na jakýchkoliv mezinárodních kolbištích polský tým provázet.