První evropský šampionát ve vyřezávání melounů se vydařil, prvenství putuje do Španělska
To, co se před sedmi lety zdálo jako absolutní utopická myšlenka,se koncem července  2009 stalo skutečností. Praha hostila historicky 1. MISTROVSTVÍ EVROPY ve vyřezávání melounů. Navíc před deseti, jedenácti lety se „zeleninový a ovocný carving“ teprve v České republice rozjížděl, do té doby to byla téměř záležitost jen asijských kuchařů v restauracích, jinak něm nebylo moc slyšet. V roce 2002 se uskutečnila první soutěž v limitu a to právě s melouny v Praze na Výstavišti a soutěžilo se „O meloun sv. Vavřince“ v rámci Oslav sv.Vavřince.  Téměř dvacítka startujících byl prvním úspěchem pořadatelů a zájem naznačoval, že by se ze zkušební soutěže mohla stát tradice. Postupně se  nabalovaly doprovodné akce spojené s melounem, další kategorie a do pořadatelského týmu se zapojoval větší počet pomocníků. Do pořádání se kromě firmy Czech Carving Studio  zapojila i firma Roston Patron talentů. Z obyčejné soutěže, o které někteří pochybovali, se vyprofiloval Melounový festival, kde si své najde malý, velký, odborník i laik. A co víc, carvingová soutěž, i přes „dovolenkový čas“ začala být respektovanou soutěží i mimo naše území.  To byl jeden z několika důvodů proč vyhlásit tuto soutěž jako oficiální první evropský šampionát. Po  dohodě a souhlasu s pořadateli kuchařské olympiády byli osloveni kolegové na této soutěži, zároveň už rok před tím se začala tvořil databáze zahraničních kontaktů. Nakonec se do Prahy sjeli zástupci devíti zemí  (ČR, Slovensko, Polsko, Maďarsko, Německo, Francie, Belgie, Velká Británie, Španělsko) a startovní listina čítala 28  zahraničních účastníků, což je určitě velmi slušný výsledek i z pohledu našich gastronomických soutěží. Jen pro zajímavost Čechů bylo 26.

Ale jak vše probíhalo.  Ve čtvrtek na schůzce soutěžících bylo patrné, že atmosféra je velmi napjatá a diskuze přinášela řada dotazů zejména k druhému kolu, které bylo velmi kreativní. Na mnohých bylo vidět, že chtějí uspět a soutěž nebere nikdo jako výlet, kde se vyřeže pár melounů.
V pátek 31.července ve 12 hod to vypuklo. Po představení všech aktérů došlo na velmi důležitý moment - rozlosování do skupin. V prvním a druhém koši se ocitli „jedničky“ zúčastněných států plus dva čeští zástupci z kvalifikace. Nemohlo se tedy stát, že by se potkali čtyři favorité ve skupině a nebo všichni jen z jednoho státu.  Ale mezi dvacítkou řezbářů už se nenašel nikdo, kdo by do této společnosti nepatřil, ani favorité to neměli vůbec  jednoduché.

Soutěžilo se ve čtyřech kolech duelovým způsobem, tzn., že každý se potkal na pódiu s každým ze skupiny, jednou soutěžila celá skupina. Komise měla minutu na to, aby rozhodla v duelu, komu přidělí své body. Porovnávání jen dvou prací je určitě jednodušší než srovnávat dvacítku melounů. Někdy rozhodují maličkosti, které mohou převážit u komisaře na jednu stranu, ale neznamená to, že druhý meloun je špatný“. To jsou slova předsedy komise Milana Sahánka, který s ideou duelových soubojů přišel. Systém se pak aplikoval na 20 soutěžících. Je to atraktivní pro řezbáře i diváky, je v tom i trochu adrenalinu a v době duelů je vidět, jak to všichni prožívají, ať jde o samotné aktéry, doprovod nebo kolegy. U této části se zvyšuje rovněž počet diváků a je to větší drama, než samotná řezba v limitu. Samozřejmě se může stát, že dobrý meloun prohraje s ještě lepším 5:0. Docházelo k takovým výsledkům i letos, ale kvalitní řezbář to nevzdává, nenechá se rozhodit a v dalších soubojích většinou boduje. S tímto výsledkem a nulou po 1. kole začínal pozdější vítěz skupiny Olivier Herbomel z Francie. Bez problémů si pak zajistil postup do „superfinále“, kde první a druzí ze skupiny začali řezat od nuly a rozhodlo jen páté kolo, kdo si odveze evropský titul.  Finálové kolo se řezalo v limitu 2 hodin, téma bylo volné. Pro někoho byl už velký úspěch jen projít do této desítky a někdy rozhodlo  štěstí známé ze sportu. Aktérem podobného příběhu se stal stejně jako loni slovenský Tomáš Smolka. Loni v dobře rozjeté skupině, která byla vyrovnaná, dostal 5:0 od soutěžící, které se nedařilo, ale její úchvatná Eifelova věž prořezaná z boku ji katapultovala do desítky superfinalistů. Do té doby měla jen 4 body! A Tomáš si zařezal už jen o 16.-20.místo.  Letos narazil ve skupině na dva velké favority – Oliviera Hermomela z Francie a Sumalee Murphy z Anglie. Sumalee pochází z Thajska, takže její řezání vycházelo z klasického asijského čistéto stylu. Bohužel ve druhém kole i přes nádherné květy nebylo v jejím případě dodrženo zadání u květinového koše (musel být vyřezán kromě květů i koš) a to rozhodlo, že se komise přiklonila na stranu Tomáše. Jejich duel v jeho prospěch 5:0 sehrál v součtu velkou roli. Oba měli 11 bodů a byli po čtyřech kolech na 2.-3. místě. V tomto momentu rozhodoval jejich vzájemný duel. Dál nemusím popisovat….radost mladého Slováka a velký smutek Angličanky. O velmi důležitý bod přišla i ve třetím kole, kdy v duelu byly všechny čtyři práce (cukrový meloun v limitu 30 min)proti sobě. Sumalee vyhrála spolu s Oliverem jasně a měli stejný počet od komise. Opět se šlo do duelu, kde rozhodující bodík získal Francouz. I tento bod mohl být zásadní v postupu. Podobných momentů, možná ne tak rozhodujích zažilo víc skupin a bylo nádherné vidět, že nejen doprovod, ale i vzájemně soutěžící umí ocenit kvalitu druhého a popřát mu úspěch. Šlo sice o velkou soutěž, ale co zde pochytali za inspiraci, náměty a vzájemné kontakty se nedá ničím nahradit.
V superfinále, kde se ocitla desítka řezbářů, měla své zástupce i Česká republika – Martina Šrejbera a Jana Hajného. Neúčast loňské vítězky Melounového festivalu Aničky Strnadlové mrzela, určitě by patřila mezi favority. Na přední místa mohli dosáhnout i Slováci Patrik Smaha a Žofie Hájková, ale i ti se museli tentokrát omluvit.Největší zastoupení měli v desítce Poláci, kteří postoupili všichni čtyři. Po jednom soutěžícím tu měla Francie, Slovensko, Španělsko a Maďarsko. Opět tu došlo na střet dvou stylů, asijského čistého,který zůstává u klasiky a velmi zajímavého evropského, který do toho přidává úplně jiné prvky s plastickou řezbou reliéfů a poloreliéfů, které jsou zase velmi zajímavé pro laiky.

Nakonec se komise přiklonila k melounu španělské účastnice Judit Comes, na druhém místě skončil tajný favorit soutěže Tomasz Szpalek a třetí maďarský řezbář Attila Tanácz. O čtvrté a páté místo se podělil náš Martin Šrejber a Olivier Herbomel, na šestém a sedmém skončil Jan Hajný a Lukasz Szewcyk z Polska. Na dalších místech se už řadili favorité. Sumalee Murphy  skončila v boji o 11.-15 příčku na 11.-12. pozici.  Možná ale nejkratší dobu řeže čtvrtý Martin Šrejber, což je velký talent a naděje pro ČR do dalších let při zahraničních soutěžích.Specíální cenu „Meloun Mistrovství Evropy“ nakonec získala španělská řezbářka za finálový meloun, který komisi zaujal z celkem sta vyřezaných prací v kat. A.  Cenu „Meloun Melounového festivalu“ si odvezl Olivier Herbomer za výrobek v kat. C „Meloun 3xjinak“ s thajským motivem.  A poslední prestižní cenu „Cena za originalitu“ získala Martina Kopecká za meloun  s ptáčky v kleci v kat. B.  Martina jen dokázala, že se nebojí hluboké plastické řezby na surovině. Souvisí to i s rizikem, že meloun uvnitř nemusí být kvalitní a další podmínka je, aby neměl semínka. Takové melouny mohli návštěvníci ochutnat a byly připraveny  na doprovodné soutěže a další melounové aktivity festivalu. Nesly název značky „Bouquet“  a oproti klasickým vodním melounům neobsahují černá semínka, jejich dužina je pevnější, chuťově jsou také výborné.Pěstuje se i druh  se žlutou dužinou.

Zkušená komise složená ze skutečných odborníků to měla opravdu těžké. Předsedou komise byl Milan Sahánek, mezinárodní komisař světové kuchařské asociace WACS. Dalšími členy byli Miroslaw Bobrowski z Polska, Tibor Urban z Maďarska a Frédéric Jaunault z Francie.  V duelech byli členy komise za laickou veřejnost hosté nebo zástupci partnerů akce. Jedním z nich byl i známý kuchař Michael Klíma nebo výtvarnice Marie Brožová. Nikdo si tedy nemohl stěžovat na neregulérnost, nebyl zaznamenán žádný protest a samotní účastníci ME ocenili v závěru férovost komise.  I jí patří velký dík za hladký průběh soutěže.

Melounový evropský šampionát dopadl na výbornou, byl vystaven rekordní počet 261 melounů a byla zmíněna rekordní účast ze zahraničí. Jak vážně brali soutěž řezbáři bylo již popsáno. Úsilí pořadatelského týmu bylo oceněno na závěrečném setkání účastníků hlavní kategorie.  Zkušený tým, jehož základ funguje řadu let, dokázal z obyčejné carvingové soutěže za několik let vytvořit akci, kterou v zahraničí respektují přední řezbáři a kde zaujala některé partnery a média . Dík tedy patří i všem, kteří se na Melounovém festivalu podíleli letos nebo v minulých letech. Velký dík patří samozřejmě hlavním partnerům soutěže,mezi něž patřil letos hotel Adria Praha, Nestlé Česko s.r.o., Zepter International s.r.o., Bouquet, Czech Carving Studio, Roston Patron talentů a LP professional, generálním partnerem bylo Nákupní centrum Metropole Zličín.

Autor je organizátor Melounového festivalu a ME