�l�nek ze serveru Cukr��.cz (www.cukrar.cz) |
|
V�echna pr�va vyhrazena (c) 2001 V�trn�k, s.r.o. |
Jitka Hladká - CUKRÁØSKÁ MÁMA |
| Autor: J.P. Vìtrník Datum vyd�n�: 25.07.2001 URL: http://www.cukrar.cz/show.asp?id=12 |
| Rodièe Jitky Hladké byli k cukráøské profesi úplnými protipóly. Otec pracoval na ministerstvu financí a matka vrtala a trhala milovníkùm sladkostí zkažené zuby. |
| Rodièe Jitky Hladké byli k cukráøské profesi úplnými protipóly. Otec pracoval na ministerstvu financí a matka vrtala a trhala milovníkùm sladkostí zkažené zuby. Ale v rodì byla pøesto jedna výrazná osobnost mající s potravináøskou profesí, i v podstatatì cukráøskou, pøímou spojitost. A tím byl dìda z matèiny strany, který byl mlynáøem. A ne jen tak ledajakým. Klapot Èihákova mlýna se ozýval ponejprv v Sezemicích, a jak mleèù pøibývalo, dìdovo mlýnské kolo se roztáèelo i v Heømanovì Mìstci a Vilémovì u Golèova Jeníkova. Dìd mlynáø by si dozajista troufl i na další porci vodního zpracovávaèe obilí, leè dìda mínil, ale osud mìnil. Nebyl totiž mlynáøský potomek, jenom dcery. A tak mlynáøùv rod i sen vymøel po meèi. Ale pøece jen dìda po sobì zanechal jeden dodnes funkèní pomník. Roku 1938 postavil v Pardubicích velký dùm, do kterého se vèetnì jeho s manželkou, vtìstnali i další dvì rodiny, pozdìji i s Jitkou. Ve spodní èásti domu se našel prostor pro obchod s ovocem a zeleninou, a tudíž bylo z èeho žít. V roce 1958 konèí sleèna Žaludová, jak zní její dívèí jméno, základku a nastoupila na Støední prùmyslovou školu potravináøské technologie, obor zpracování mouky v Pardubicích. Tam vyuèoval jistý pan profesor Hladký. Jitka byla do pánì profesora studentsky zamilovaná, byl to muž jejích pøedstav. Pozor, zde ještì spojitost s Jitèiným souèasným pøíjmením nezaèíná a ještì dlouho nebude. Po odmaturování nastoupila do Továrny mlýnských strojù v Pardubicích, kde usedla na kanceláøskou židli. Poté pøestupuje do laboratoøe na Vysoké škole chemicko-technologické. Roku 1967 mìní mìsto perníku za mìsto piva a ocitá se v Plzni. Tam následuje svého chotì a mladá paní se podepisuje Jitka Rùžièková. Svazek manželský vydržel plných 7 let, a potom Jitèin prsteníèek levé ruky již nesl pouze stopy otlaku po snubním prstýnku. Dalším Jitèiným plzeòským pùsobištìm se stávají Západoèeské pekárny a cukrárny, kde se uplatòuje jako technoložka, kdy sestavuje technologii nejen cukráøùm, ale i pekaøùm. Štìstí je nìkdy dobrá vìc, a to se na Jitku pousmálo v podobì uvolnìní místa vedoucího laboratoøe v pekárnì kde do této funkce nastupuje. Tam se podílí na vzniku nového provozu na bázi moderní technologie a výzkumu. Nejenom že tvoøí, ale i sama poznává nové potravináøské hodnoty, které pozdìji pøedává svým žákùm. Již od páté tøídy bylo snem malé Jitky být uèitelkou. A ten ji neopustil ani ve zralém vìku. 1.3. 1969 po náhodném setkání s vyuèujícím a jeho pobídce, nastupuje na uèòovskou školu v Plzni coby kantorka. Ve mìstì zlatistého moku zùstává až do r. 1977 a ocitá se ve svých rodných Pardubicích na plese, kde ji náhle nìkdo osloví. Jitka stojí ve smìru mluvícího bokem, otáèí se a svìte div se, sama svým oèím nevìøí, ten dùstojný pán promlouvající kultivovaným melodickým barytonem, to snad není ani možné, je sám pan profesor Hladký, nejoblíbenìjší pedagog její studentské epochy. - Ten kdo èeká, že už si koneènì ti dva padnou do náruèí a Jitka zmìní jméno, bude opìt zklamán, ale pøihoøívá -. Prvá otázka pánì profesora znìla:" A kde máte manžela"? To byl osudový dotaz. Na pøímou otázku pøišla pøímá odpovìï: "Vymìnil mì za jinou". Profesorùv zrak si rozvedenou paní pøed nejlepšími léty s odstupem dvou krokù zmìøil od hlavy až k patì a v jeho oku zaplál šibalský ohníèek když vyslovil: "Mùj syn by si s vámi ale urèitì rád zatancoval"! Byl to dotaz i výzva zároveò. To bylo 22. ledna a 5. srpna byla svatba - pozor, se synem -. Comback do rodného mìsta je potøeba posvìtit i obživou a putovní okruh Jitèiny cukráøské anabáze èiní otáèku 360 stupòù, když se ocítá opìt tam, kde pøed léty zaèínala. Opìt vyšlapává známé schody na potravináøské prùmyslovce a to v roli knihovnice. Paní Hladká je ovšem štìbetavý typ, a knihy nejsou pro její letoru adekvátním partnerem. Rok to musela pøetrpìt ve spoleènosti nìmého tištìného moudra, a od záøí 1978 se vrací opìt ke své oblíbené profesi v nedaleké Chrudimi, kde zaène uèit cestovní ruch, protože cukráøský obor nemá v té dobì škola ještì v programu. Souèasnì se hlásí na Karlovu universitu, kde vystuduje odborné uèitelství se specializací na ekonomické a odborné pøedmìty. Po ukonèení studijí si pøed jméno pøipisuje titul PaeDr. Pøi zakládání Spoleèenstva cukráøù ÈR, jí byla nabídnuta funkce v odborném školství, a napøíè tomu, že prošla nìkolikerými posty, v této roli zùstává dodnes. Doktorèin zájem je zamìøen na sbírku dat a dìjù. Je spíše technický typ. Ráda si pohrává s poèítaèi, notebookem, sleduje a v rámci možností i aplikuje do své práce novinky z elektronické oblasti. Již od dìtství filmovala s kamerou Admira 8 a dnes poøizuje videozáznami, pøevážnì s cukráøskou tématikou. Pøed tøemi léty okrajovì vstoupila i do svìta podnikání, ale jak sama hodnotí tuto svoji èinnost, jedná se spíše o hraní, mající úèel v mírném si pøilepšení. V souèasnosti PaeDr. Hladká vyuèuje na Labské hotelové škole SOU v Pardubicích s.r.o., kde uèí odborné pøedmìty cestovního ruchu a cukraøinu. Jitka Hladká je žoviální, pohodový typ jadrné ženské s lidovým hlasitým projevem. Kdybych byl filmovým režisérem, rozhodnì bych ji obsadil do role rozšafné paní mlynáøky, protože takováto role by ji asi nejlépe charakterizovala. Inu dìdeèkova krev se nezapøe. Nad Jitèiným domem se opomenul zastavit èáp nebo vrána. Ale pøesto má mnoho dìtí. Jsou to všechny ty, které prošly jejíma kantorskýma rukama, a paní Hladká to také takto bere. A nejen ona. Nejeden z dopisù jejích žákù - dìtí, zaèíná oslovením: "Milá maminko". Jak jinak, když se jedná o opravdovou cukráøskou mámu. PaeDr. Jitka Hladká k tomuto èlánku pøipojuje malou doušku v podobì receptu a vzpomínku na svou matku. Maminka pro mne byla vždy velkým vzorem jak v morálních vlastnostech, tak zruènosti a v pracovitosti. Ve svých 72 letech øekla, že neumí dìlat keramiku, a za pùl roku již vystavovala své kachle s motivy kytek na výstavì. Ona ve svých 85 letech stihne udìlat tolik práce, co já bych dìlala delší dobu. Je velice hrdá na to, že chodila vedle do školy pro dentisty do Vesny, kde se nauèila vaøit, a hlavnì dìlat mouèníky. Však také v nedìli jsme mìli nìkdy tøi druhy, nejoblíbenìjší je tzv. "kopec nebo pole", jem to sice kalorická bomba, ale dobrá. Zde je recept: Spodní èást je nízký korpus z piškotové hmoty (u pole obdélníkový, na kopec kruhový). Na tento korpus se navrství bílkový krém s vaøeným cukrem (6 bílkù, 300 g cukru, který se rozdìlí a s 0,25 l vody se uvaøí a zalévá do šlehajících se bílkù. Šlehá se za do studena). Sníh se urovná buï do kopce nebo do roviny u "pole". Celé se to potáhne polevou z 300 g cukru, 200 èokolády nebo kakaa, 250 g másla, trochu mléka. Dobrou chu� !!! Jitka Hladká |
Vytisknuto dne 11.10.2026 ze serveru |