�l�nek ze serveru Cukr��.cz (www.cukrar.cz) |
|
V�echna pr�va vyhrazena (c) 2001 V�trn�k, s.r.o. |
Rudolf POLAK |
| Autor: J.P. Vìtrník Datum vyd�n�: 28.12.2001 URL: http://www.cukrar.cz/show.asp?id=11 |
| Pøipomeòme si alespoò základní fakta tohoto vitálního, tvrdošíjného a úèelového muže, mimochodem narozeného ve znamení berana a dodejme, že svému znamení zvìrokruhu dìlá opravdu èest a které jako by mu bylo šito na míru. |
| Pøedseda akciové spoleènosti FRUJO, a.s. Tvrdonice Rudolf Polak. Tento zkušený ostøílený prùmyslový veterán má možnost rekapitulovat, a pøi této významné pøíležitosti nasmìroval své ohlédnutí do více než pøebohaté sbírky svého podnikatelského života. Pøipomeòme si alespoò základní fakta tohoto vitálního, tvrdošíjného a úèelového muže, mimochodem narozeného ve znamení berana a dodejme, že svému znamení zvìrokruhu dìlá opravdu èest a které jako by mu bylo šito na míru. Podnikat zaèal malý Ruda již v šesti letech na rodném Slovensku, jako prodavaè bonbonù na fotbalových zápasech. V Praze se vyuèil prodavaèem potravin, zakrátko se vyšvihnul na vedoucí post, a ve stovìžatém mìstì zanechává šlépìje svého podnikatelského talentu v podobì zakládání pekáren a vytváøení obchodních sítí... Socialismus byl pøíliž tìsným sakem pro aktivní erupce v Polakovì nitru a proto se hodil do gala v podobì švýcarského fraku, kam si "odskoèil" na nìjakéto desetiletí. Švýcarsko bylo tou pravou parketou, kde se mohl Rudolf Polak rozmáchnout. A že ten nápøah byl jak se patøí velký, dokumentuje založením vlastního velkoobchodu a generálním zastoupením framcouzské firmy Bongard - výrobce pekaøského zaøízení. Kromì toho se stal obchodním partnerem americké holdingové spoleènosti International Flavors and Fragranees (IFF), se zamìøením na potravináøský program. A aby toho všeho nebylo málo, stal se spoluvlastníkem továrny na oøíšky v Turecku. To jsou známé vìci ze života pøedsedy tvrdonického Fruja. Životní mezník v podobì sedmdesátiletého výroèí života je dùvodem k rozhovoru na téma: jak bylo, je a bude? Na otázku jaký druh filosofie náš jubilant vyznával, odpovídá: "Je to jednoduché. Díval jsem se vždy kolem sebe a mohu øíct, že jsem mìl boží dar to vidìt v tom správném, nepøikrášleném svìtle. Bylo mì umožnìno chápat již od útlého vìku, že pracovat nebolí, ale že je to prostøedek k obživì, ale i k vypovìzení vlastního pohledu na svìt. Práce se mì stala automatickým zvykem a gradovala do mého hobby. Pracovat je pro mne kolektivní hra, ve které je úèel vsítit gól. Pøevedu-li to do života, znamená to jít za pracovním úspìchem. Bohužel musím konstatovat, že tato motivace se nám dneska u našich lidí ztratila, a že již pouze najdeme jednotlivce se schopností a snahou gól vstøelit. Naopak se množí skupiny, se smyslem støelby gólu do vlastní branky. To je pro mne smutné, to je to, co mì strašnì mrzí." Pane pøedsedo, prošel jste služebnì takøka celý svìt. Mùžete srovnávat lidi ve státech s vyspìlou ekonomikou. Jak by jste charakterizoval èeského èlovìka? "Èeský èlovìk v prùmìru v porovnání s ostatním svìtem si nestojí nejhùøe, najdeme zde vynikající individuality, ale máme-li udìlat prùøez èeské povahy, musím konstatovat, že u nás lidé pøíliž chytraèí, a když opìt použiji fotbalové pøirovnání, postrádám pøímý tah na branku. Je to spousta alibistických pøihrávek, schovávání se jeden za druhého. A tento zpùsob hry úspìch nepøinese. A chci dodat, že se jedná o problém od shora dolù. Opakuji, od shora dolù. Navykli jsme si dìlat na 70 - 80 procent. Domníváme se, že tìch dvacet procent se udìlá samo nebo že je nìkdo za nás udìlá. Práce která je zhotovená pouze z èásti, jakoby nebyla udìlaná vùbec. Protože energii vìnovanou pouze udìlanému procentu, vám nikdo neuzná. Každý bude takovouto práci hodnotit jako nedodìlanou. Bohužel pro nás je charakteristický výrok dvou nezamìstnaných, kdy pøi dotazu jak se máš, druhý odpovídá: "dobøe, našel jsem práci, kde nemusím dìlat" ! Samozøejmì, že po pádu komunismu se zmìnilo mnohé, ale èlovìk ve vìtšinì zùstal stejný. A proto je souèasná situace taková, jaká je. Za základ myšlení považuji selský rozum. V nìm je uložena nekomromisní logika bez falešných pøíkras. Ostatní pøídavky nad tuto normu myšlení mohou být a také bývají èasto zavádìjící. Národ nám bohužel zlenivìl fyzicky, ale i duševnì. Máme dnes u nás na Bøeclavsku 11% nezamìstnanosti. Pøeètete-li si inzertní rubriku v místních novinách, nenajdete anonci hledající práci. Vytváøení hodnot je výsledek práce celku. Lze to nejvýstižnìji pøirovnat k rodinì nebo k malému pracovnímu kolektivu. Když nìkdo v této skupinì nepracuje, onemocní atd., je to výraznì znát. A pøesnì tak je to s kolektivem jménem stát. S tím rozdílem, že se jedná o kolektiv desetimilionový, a že místo jednoho nepracuje nebo nechce pracovat urèitá skupina, která za svoje nicnedìlání bere peníze. Je o vás pane Polaku známo, že si neberete servítky i když jednáte na té, øeknìme nejvyšší úrovni, a do takových soubojù míváte ve zvyku jít s otevøeným hledím. Nejednou jste se názorovì utkal s vládními úøedníky a zkøížil jste spolu šavle. Co by jste øekl po deseti letech podnikání v Èeské republice na jejich adresu? U øídících pracovníkù, a mám na mysli i ty až v tìch nejvyšších sférách, by mìlo platit, že obor který chce øídit, si musí napøed nìjakou dobu odzkoušet ve vlastní režii. On je totiž rozdíl rozhodnout o stokorunì vydìlané vlastní rukou a o miliónech, které mì nepatøí a které investuji prostøednictvím podpisu. A když se podíváme na naši ekonomickou politiku, tak zatím se jenom podepisuje. Jestliže na malých èi velkých úøadech nevyøídí malou vìc ve stanovené dobì, velkou vìc tím pádem nezvládnou také. Protože tito lidé dìlají stále stejnì, jak byli zvyklí. Tìch se žádný politický pøevrat nedotkl. Tito lidé mluví proti komunismu, ale prostøednictvím výsledkù své práce pøíslušnost ke komunismu podepisují každý den. Zatím tomu v tomto státì ve vìtším mìøítku nedokázal nikdo zabránit. A v tom je ta tragédie. To je velice trefné, chceme-li být ale objektivní, je nutno si položit otázku do jaké míry výsledek vývoje záležel jenom na vládì? Samozøejmì jsem si ale na druhé stranì vìdom toho, že pøevzít vládu a ukoèírovat vývoj v této zemi byl veliký problém. Jednalo se pøedevším o obrovský politický problém. Zde je nutno vzít v potaz vìtšinové myšlení tohoto národa, jeho pøístup k práci atd. A zde každá vláda musela narazit na velké tìžkosti. Jak vidíte budoucnost? Jakou roli mùže, podle vás, sehrát náš národ na evropské popø. svìtové scénì? Tak jako každý malý národ. A navíc musíme pøihlédnout k jeho síle. Svou velikost nezvìtšíme. A jestliže budeme èekat co dostaneme s nataženou dlaní a èekání opepøíme prázdným øeènìním, bude to tak podle toho vypadat. Chci ale øíci jednu závažnou vìc. Každý národ který si chce budovat vlastní obranný systém, mám tím na mysli i hospodáøskou oblast, musí vynaložit mnohem vìtší výdaje, než když tyto operace provádí v celku. Jaký vzkaz, jakou výzvu by jste zaslal lidem prostøednictvím Èeského cukráøe, s pøihlédnutím k vašim velkým životním a podnikatelským zkušenostem? Pøál bych lidem aby umìli pracovat, aby dokázali vnímat realitu a podle ní posuzovali sebe a ostatní. Všem pøeji zdraví, svìt bez válek, umìt dobøe vykonávat práci a nacházet v ní potìšení. Já osobnì jsem v podstatì vykonal vše co bylo nutné, a v té dobì co mì bude dopøána zde ještì pobýt, bych chtìl dát do poøádku co je ještì nedotažené. Jsem vdìèen Pánu Bohu, že mì umožnil tak dlouho žít a že jsem schopen do dnešního dne pracovat. |
Vytisknuto dne 18.04.2024 ze serveru |